Domů     Manželovi rodiče mi přezdívali Bída
Manželovi rodiče mi přezdívali Bída
3 minuty čtení

Tchyně a tchán mi dali najevo, že jsem pod jejich úroveň. Chovali se hrozně, došla jsem k názoru, že jsou zlí a že udělám líp, když se od nich raději odstřihnu.

S tchyní a tchánem jsem se nestýkala. Nebyl to můj styl, přála jsem si navázat s nimi ty nejlepší vztahy, ale otočili se ke mně zády jednou provždy. Pomlouvali mě a útočili na mě od chvíle, kdy mě poznali.

Představovali si pro syna jinou nevěstu, z dobré rodiny, jak říkali. Já byla ze zapadlé slovenské vesnice, z bortící se chaloupky, ze sedmi sourozenců. Přezdívali mi Bída.

Přitom moji rodiče byli čítankoví, o všechny děti se vzorně starali, ale tchyně nepřenesla přes srdce, že se u nás pralo v neckách a do kuchyně občas zavítaly slepice.

Rovněž jsem nenosila značkové oblečení, ale stokrát přešívané hadříky, a nebyla jsem doktorka práv, leč vyučená dámská krejčová.

Chovali se ke mně s pohrdáním, jako bych byla prostitutka či zlodějka, mluvili o mně s posměchem, na svatbu nepřišli, a tak jsem si po letech řekla, že to nemám zapotřebí a že je tedy ze svého života škrtnu.

V nemocnici

Manžel věděl, že nejsem žádná zlatokopka, jak mu předhazovali rodiče, a rozuměl tomu, že se s nimi nechci vídat. Jezdil za nimi sám. Vracel se bez nálady. Uměla jsem si představit, co všechno si musel vyslechnout. Říkali mu, že si se mnou zničil život.

Nejnověji útočili, že ani nedokážu mít dítě. To bylo to nejhorší, protože se to skutečně nedařilo. Snažili jsme se o miminko sedm let. Chodila jsem po doktorech, jezdila do lázní, ještě ke všemu jsem dost vážně onemocněla.

Když jsem pak dlouho ležela v nemocnici, tchyně mi poslala dopis. Stálo v něm psáno, že pokud chci napravit, co se stalo, musím se s jejím synem urychleně rozvést, aby měl ještě čas založit normální rodinu a vést spokojený život.

Takový dopis by chtěl v nemoci číst málokdo. Plakala jsem a v duchu jsem si řekla, že ta žena musí být neskutečně zlá.

Někdo zazvonil

Karta se obrátila. Narodil se vymodlený syn. „Tvoji rodiče chlapce nikdy, nikdy neuvidí,“ oznámila jsem manželovi pro jistotu hned v porodnici. „Já tě nepoznávám,“ hlesl. Jen jsem pokrčila rameny a pak už následovaly samé radosti. Asi rok nato někdo zazvonil.

Za dveřmi tchyně, pohublá, s červenýma očima. Tchán umírá a před smrtí by rád viděl vnuka. První moje myšlenka byla: zabouchnu ti dveře před nosem. Ale prostě jsem to nedokázala. Přivezli jsme chlapečka tchánovi ukázat.

Seděl na posteli, natáhl ruce, pochoval si ho. Když mi dítě vracel, slzel. „Ať je zdravý a spokojený,“ zašeptal. „A ty nám, prosím, odpusť, jestli můžeš.“ Beze slov jsem kývla a stiskla mu ruku.

Ivana (67), Strakonice

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika