Domů     Fotka mi ukázala budoucnost
Fotka mi ukázala budoucnost
3 minuty čtení

Rád jsem se procházel kolem řeky a fotografoval. Jednoho dne se mi ale na snímku objevil most, který ne­existoval. Na něm jsem stál já. A ne sám…

Nadechl jsem se a ukončil přednášku slovy: „Za minulost se stydíme a budoucnosti se bojíme. Žijme proto přítomným okamžikem!“ Aulou to zašumělo a ozval se potlesk. Žil jsem jako vysokoškolský pedagog tehdy víceméně jen svou prací, docela sám.

Můj den se skládal z každodenních maličkostí, které splývaly. Po práci jsem se procházel pravidelně podél řeky, protékající naším městem. Vždy stále stejná procházka. A snad i stejný počet kroků. Stejná scenérie, stejná panoramata.

Byl tu jen jez!

Chodil jsem do přírody, abych pročistil hlavu. Pozdě večer jsem si připravoval další přednášku a pak dlouho do noci četl. Ráno začínalo vše v naprosto stejném rytmu. Bylo mi přes třicet a já vše obětoval jen své profesi.

Ten den, který mě měl vyvést z rovnováhy každodenních maličkostí, začal jako všechny před ním. Docela obyčejně. Na procházku jsem si vzal svůj fotoaparát. Došel až k řece a namířil na krásnou scenérii objektiv. Ozvalo se cvaknutí a přítomnost byla zvěčněna.

Těšil jsem se, až si doma fotky prohlédnu. Tam mě ale čekalo překvapení. Obrázek mlhy nad řekou, byl doplněn o něco podivného.

Železný oblouk mostu, který se v elegantní křivce klenul nad řekou v místě, kde byla nejužší a lemována jen bažinatými ostrůvky, které vždy při větší vodě zmizely.

Most! Určitě to byl most! Nebylo na něm nic zvláštního. Jen to, že v těchto místech žádný most nestál. Nikdy! Chodil jsem tudy celé roky. Ale most tu nebyl! Nejbližší přechod přes řeku byl jez, ležící ovšem asi pět kilometrů nad městem. Někdy jsem došel až k němu.

Absolutní nesmysl

Zíral jsem na fotografii dlouhé minuty. Byl na ní most, který neexistoval! A ještě něco. Při podrobnějším průzkumu obrázku jsem zjistil, že na něm stojím já a do mé paže je zavěšena sličná dívka, držící nad svou hlavou deštník. Absolutní nesmysl. Co jsem to vlastně vyfotil?

Ať jsem zkoumal obrázek sebevíc, na nic kloudného jsem nepřišel. Chtěl jsem ho smazat jako bláznivou hříčku fotoaparátu, ale obrázek smazat nešel. Počítač mi hlásil neplatný povel. Příštího dne jsem se vrátil na stejné místo a zmáčkl spoušť několikrát po sobě. Žádný most, ani v realitě, ani na fotografii!

Přešli jsme most

Uběhlo několik měsíců. K pravému břehu řeky přijela těžká technika a zanedlouho jsem zjistil, že se tu chystá postavit železný obloukový most. Rostl přede mnou jako „z vody“. Byl k mému překvapení naprosto stejný, jako ten na mém záhadném obrázku.

Mezitím jsem odpověděl na několik inzerátů ohledně seznámení, nechtěl jsem už žít sám. Seznámil jsem se s krásnou dívkou. Začali jsme spolu chodit. Ten den, kdy se mi znovu připomněla záhadná fotografie, začalo pršet.

Vrátil jsem se pro deštník a běžel na schůzku. Má dívka byla zavěšená do mé paže a já jí podával deštník. Rozevřela ho nad námi a přešli jsme spolu poprvé přes nový most…

Petr (55), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.