Všechno zlé je k něčemu dobré. To říká lidová moudrost. Mou sestru donutily zdravotní problémy a drsná dieta k tomu, aby se nad sebou konečně zamyslela.

Myslela si, že už nikdy nebude mít dítě. Mé sestře bylo třicet čtyři let, když se ukázalo, že je její těhotenství mimoděložní. Musela podstoupit operaci, kde jí odebrali pravý vaječník. Všichni jsme ji utěšovali, že není nic ztraceno.

Ještě tu je přece levý vaječník! Celá kauza ale nabrala dramatický průběh.

Přítel ji opustil a sestra si to brala až příliš osobně. Svou situa­ci vnímala jako životní prohru, chodila jako tělo bez duše. Celá rodina z toho byla nešťastná. Nevěděli jsme, jak jí pomoct. Naše Stáňa se propadala víc a víc do pekla, až podlehla démonu alkoholu.

Ničila se

Pití se pro ni stalo každodenní berličkou. Už po probuzení si musela dát dvojku vína nebo panáčka vodky, aby se prý její život stal krásnějším. Chytrá a milá dívka se nám ničila před očima. A pak přišla epidemie.

Před patnácti lety. Naší zemí se prohnala žloutenka. Nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem sestru navštívila – poseděla jsem, dala si kávičku a najednou jí koukám zblízka do očí a říkám jí: „Proč máš tak žluté bělmo?“

Smála se, ale ten smích byl křečovitý. Možná v tu chvíli už sama cítila, že jsem svou otázkou trefila do černého. Dva dny nato mi volala, že má žloutenku. Lekla jsem se. Měla jsem dvě děti, a tak jsem spěchala k lékaři.

Strach o život

Naštěstí mě ta infekční záležitost minula, sestru ale nikoli. Žloutenka ji strhla v tu dobu na dno. Nejenže nemohla dál pít alkohol, ale přišla taková očista, detox a dieta, jakou by nikdy sama dobrovolně nepodstoupila. Játra byla v ohrožení, její zdravotní stav na pokraji zhroucení.

Naštěstí se Stáňa vzchopila. Bylo to překrásné překvapení pro nás všechny, když nám rok poté sestra dojatě oznámila, že je těhotná. Scházelo jí jen málo dní do čtyřicátých narozenin a takovou novinku nikdo nečekal.

Už jsme byli všichni smíření s tím, že naše Stáňa se potomka bohužel nikdy nedočká. Přesto se stal zázrak. Narodila se jí za pár měsíců zdravá a chytrá holčička, která dostala pohádkové jméno − Rozárka. Dnes je to už slečna v pubertě, moc krásná a šikovná.

Všichni ale tušíme, že kdyby tehdy nepřišla ta žloutenka, která donutila sestru k přehodnocení životního stylu, tak by se jí tak úžasné dítě nikdy nenarodilo. Ani by nepotkala svého současného muže. Všechno zlé je vždycky k něčemu dobré.

Soňa (59), Praha