Domů     Z opuštěného domu se ozval šílený smích
Z opuštěného domu se ozval šílený smích
2 minuty čtení

Spěchala jsem po pěšině, kde nebyla živá duše. Najednou se ozval hrozný zvuk a z rozvalin vyrazila bytost, která mě začala pronásledovat.

Když jsem se rozvedla, prožívala jsem těžké období. Proto jsem uvítala, když mě pozvala kamarádka Ivana na svoji chatu. Měla jsem tam strávit týden s ní, jejím manželem a jejich dětmi. Těšila jsem se, jak přijdu na jiné myšlenky.

Jejich děti byly jako moje, vlastní jsem neměla. Jenže vlak měl zpoždění a ujel mi poslední autobus. Musela jsem pěšky. To mi ale starost nedělalo. Vydala jsem se po lesní pěšině do pořádného kopce, chata stála úplně nahoře osamocená.

Na půli cesty jsem se zastavila a dívala se, jak slunce zapadá. Bylo tu krásné ticho, klid, nikde ani živáčka. Když se slunce naklonilo za obzor, vyrazila jsem po pěšině dál. Za zatáčkou jsem uviděla opuštěné stavení.

Ozvěna mě obklopila

Škoda, co by za ten domek někdo dal! Říkala jsem si. Už jsem ho měla za zády, když vzduch rozřízl smích. Šílený smích. V úleku jsem se rozhlížela kolem sebe. Odrážel se od skal, a mohutněl ozvěnou. A pak jsem to uviděla. Z domu vyrazila postava v ženském kroji.

Běžela hroznou rychlostí ke mně, myslím, že dokonce přeskočila plot, a zase spustila ten šílený smích. Nečekala jsem ani vteřinu, chytla jsem svou velkou tašku a běžela. Do kopce.

Neotáčela jsem se, a zdolávala tak nejenom svůj osobní rekord, ale možná dokonce ten světový.

Konečně se mi před očima objevila chata, která patřila kamarádce. Vrazila jsem do vrat, nedbala toho, že na mě skočil jejich pes a vláčela jsem ho sebou, zakousnutého v mé nohavici. Dveře do domu nebyly naštěstí zamčené, vrazila jsem do nich jako torpédo.

Jako ve snu

A tam jsem se svalila na zem. Jako ve snu jsem slyšela, jak na mě někdo mluví. Když jsem chytila dech, začala jsem jim vyprávět. „Slyšeli jsme o tom od místních,“ řekl manžel kamarádky vážně.

„Je to duch majitelky toho domu. Žila tam sama, až se z toho zbláznila. Nenáviděla lidi.

My jsme ji ale nikdy neviděli ani neslyšeli.“ Pobyla jsem u Ivany a její rodiny týden, ale na procházky jsem vyrážela zásadně opačným směrem, než stálo to opuštěné stavení.

Alena (69), Kolín

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může