Domů     Netušila jsem, jak dokáže být závist zlá a krutá
Netušila jsem, jak dokáže být závist zlá a krutá
2 minuty čtení

Myslela jsem si, že to je dobrá kamarádka. Ona mi ale všechno záviděla. A jednoho dne to už nevydržela…

Byly jsme kolegyně a dobré kamarádky. „Proč ti ten Jirka kaž­dý den volá?“ nechápavě se na mě jednou podívala. Manžel mi opravdu kaž­dý den po obědě telefonoval. Jen tak, aby se zeptal, jak se mám. Uvědomila jsem si, že Věře její manžel nevolá nikdy. Pak jsem podruhé otěhotněla.

„Ty se máš, moc ti to přeju,“ trochu neupřímně reagovala Věra a dodala: „Zdeněk už žádné děti nechce.“ Když se narodila Lucinka, ještě několikrát za mnou přišla. Pak se naše kontakty přetrhaly.

Věra si našla jiné zaměstnání, já jsem si našla poloviční úvazek, abych měla čas na děti.

Naše rodina vzkvétala

Mezitím jsme se přestěhovali do domu se zahradou, co jsme zdědili po rodičích. Syn Tomáš studoval na vysoké škole, Lucka chodila na gymnázium. Tehdy jsem si řekla, že v pětačtyřiceti ještě nepatřím do starého železa a začala se rozhlížet po zaměstnání.

Prošla jsem konkurzem na sekretářku ředitele velké firmy. Jaké bylo mé překvapení, když jsem tam potkala Věru. Pracovala v účtárně. Nad skleničkou vína jsme po práci probraly všechno, co se za ta léta stalo.

Ona mluvila hlavně o svém synovi. Na manžela narazila jen okrajově. Pochopila jsem, že žijí spíše vedle sebe, ne spolu. Pozvala jsem ji k nám domů na kávu. Nenapadlo by mě, že jí mé fungující manželství a náš hezký dům tak popudí.

Nepřála mi

Pak jsme na víkend odjeli k rodičům. Vrátili jsme se v neděli večer. „Mami,“ vykřikla Lucka, když vystoupila z auta. „Máme rozbité okno!“ Uvnitř byl neuvěřitelný nepořádek. Šuplíky vysypané, bláto na sedačce, v ložnici rozervané přikrývky.

Postupně jsme zjišťovali, že chybí kola, notebook. Věra mě v práci upřímně litovala. Po dvou týdnech nám volali z policie. Našli pachatele. Byla to loupež na zakázku. Nemohla jsem uvěřit.

Věra mi záviděla, že mám spokojený vztah, úspěšné děti i dům se zahradou. Klukům, co nás vykradli, zaplatila za to, že nám zdemolují dům a že si vezmou, co se jim bude líbit. Dodnes to nemohu pochopit.

Lenka (60), Táborsko

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může