Byla jsem v pubertě, když se moji rodiče rozvedli. Zůstala jsem sama s mámou, která po novém vztahu rozhodně neprahla. A mně to vyhovovalo.

Na nezájem opačného pohlaví si rozhodně nemohla stěžovat. „Žádného chlapa nepotřebuji, mám tebe,“ tvrdila mi často pořád dokola. V první řadě to však byla vždy úžasná máma, která se mi odmalička maximálně věnovala a pomáhala mi.

Když mi v maturitním ročníku nešla matematika, že jsem málem propadla, našla hned řešení. „To přece není problém,“ prohlásila.

Pořídila mi učitele

Najala mi na doučování Petra, studenta třetího ročníku Matematicko-fyzikální fakulty. Přihlásil se na inzerát a musím říct, že jsem si ho rychle oblíbila. Byl fajn a uměl mi látku perfektně vysvětlit.

Byl to charismatický kluk s tmavými vlasy a hnědýma očima a byla s ním švanda. Chodil za mnou dvakrát týdně. Pokaždé prohodil pár slov s mámou a pak se mi už plně věnoval.

Matematika mi šla čím dál lépe, nejen proto, že ji uměl skvěle vysvětlit, ale nejspíš i proto, že jsem se zamilovala.

Koukal po ní

Jenže postupně se Petrovy diskuse s máti protahovaly. Bavili se spolu v kuchyni, sem tam si dali i něco dobrého na zub, když třeba upekla bábovku nebo koláč. Bylo na ní vidět, že se jí Petr líbí, byť mezi nimi panoval velký věkový rozdíl.

Sympatie k ní však neskrýval ani Petr, což mě znepokojovalo. Jednak jsem byla zvyklá mít mámu jen pro sebe, a navíc jsem se už viděla před oltářem s Petrem. Vždyť pro mě by byl jako dělaný.

Měla jsem smůlu

Mezi ní a Petrem to ale den ode dne jiskřilo čím dál víc. Jakmile zazvonil u dveří, letěla mu otevřít. Vítala ho, načež si vzájemně vyměňovali zářivé úsměvy. On jí většinou polichotil a očividně s ní flirtoval. Chvílemi jsem se cítila, že tam překážím.

A místo doučování bych se měla sebrat a zmizet. Pak přišlo osudné úterý. Zdržela jsem se v obchodě, máma totiž chtěla, abych nakoupila něco k večeři. Jenže bylo odpoledne a já zůstala trčet ve frontě.

Když jsem konečně dorazila domů, podle bot mi bylo jasné, že Petr už je u nás. Kvaltovala jsem do kuchyně, abych se omluvila za zpoždění. Rozrazila jsem dveře a zůstala v šoku stát.

Přistihla jsem je

Máma se u stolu vášnivě líbala s Petrem, který ji svlékal. Oba už byli polonazí. Když mě zpozorovali, nastalo trapné ticho. Já ale nevydržela mlčet dlouho, chytila jsem amok a začala na Petra řvát: „Jdi od mojí mámy.

Seber se a vypadni!“ Byla jsem rozpálená doběla. Petr se lekl, bleskově se oblékl a zaklapl dveře. Máma se mě snažila obejmout a vysvětlit mi, co se stalo, jenže já neviděla, neslyšela.

Byl to konec mezi námi

To zklamání, žárlivost a bolest se nedá dodnes popsat. Nechala mě v tu chvíli na pokoji a přišla za mnou až večer. Přiznala se, že se jí Petr moc líbí, je na ni prý hodný, je milý a pozorný, což u mého táty neznala. Řekla, že by to s ním ráda zkusila.

Prosila mě, abych se na něj nezlobila. Slíbila jsem jí, že to zkusím, jenže její prosbu jsem nedokázala vyslyšet. Po maturitě jsem se odstěhovala. Máma se s Petrem schází dodnes. Nevzali se ale, jak jsem čekala. I když mám už svoji rodinu, ještě jsem to neskousla.

Jarmila H. (55), Karlovy Vary