Toho roztomilého ušáka dostala vnučka pod stromeček. Pojmenovala ho sama o po milovaném dědečkovi, který zemřel. Byla to jen náhoda?

Nikdy jsem nepovyšovala zvířata na úroveň lidí. Takovou životní filozofii jsme na vsi, odkud pocházím, nezastávali.

Zvláštní dar

Moje děti už byly ale městské, měly jiné názory a s nimi vychovávaly své potomstvo. Vnučka Maruška byla od narození andílek. Vnímala jsem její sympatii ke každému živému tvorovi s určitou obavou, že to není normální. Můj muž, který byl výtvarník, se v Marušce viděl.

Říkal, že vnučka je křehká duše jako on. Bohužel měl křehké i srdíčko, dlouho si Marušky neužil, zemřel krátce poté, co nastoupila do školy. Když jsem se dozvěděla, že dostala vnučka k Vánocům králíčka, obrátila jsem oči v sloup.

Králíci u nás byli zásadně v kotci na dvoře. Přes práh do domu nesměli.

Získal si všechny

Maruška ho pojmenovala Pepíček – po dědečkovi. Nikdy jsem tak chytrého, až mazaného králíka neviděla. Producíroval se sebevědomě po bytě a uměl si postupně získat všechny.

Občas mu dala Maruška na dlouhé uši sluchátka a pouštěla hudbu. Králík ochotně držel. Nasadil meditační výraz a nosem pohyboval do rytmu. Nemohla jsem se na to dívat. Jenže Pepíček si mě zjevně oblíbil.

Kreslil

Došlo to tak daleko, že si vybojoval výsadní poležení na mém klíně ve chvílích, kdy jsem seděla. Chtěl, abych ho hladila a díval se mi upřeně do očí. Až mě z jeho pohledu mrazilo. Když jsem se chystala k odchodu, zmizel – a vždycky jsem ho objevila v mé tašce. Jako by chtěl se mnou domů.

Vnučka se ho snažila vycvičit. Rozmístila po podlaze bílé čtvrtky a cvičila ho tak dlouho, až si běžel sám pro pastelku, chopil ji do zubů a jezdil po papíře. Preferoval zelenou, žlutou a hnědou, fialovou nikdy. Poskakoval po svém díle a vytvářel tak pozoruhodné obrazce.

Synovi to nedalo, nechal ty nejpovedenější výtvory zarámovat a rozvěsili jsme je u známé v kavárně. Jaký umělec je tvořil, jsme nikomu neříkali. Byli jsme zvědaví na odezvu. A ta byla pozitivní. Náš Pepíček dva své výtvory dokonce prodal. Bylo to k nevíře.

Je to skutečně neobyčejný králík. Vskutku celý dědeček…

Marie (71), Liberec