Domů     Pro milované blízké dokáže člověk překonat i nemožné
Pro milované blízké dokáže člověk překonat i nemožné
3 minuty čtení

Nikdy bych nevěřila, že se dokážu zbavit toho zlozvyku. Všechny domluvy byly marné – až najednou šlo o život milovaného manžela.

Patřila jsem k nenapravitelným kuřákům. Kouřit jsem začala hodně brzy, ve čtrnácti letech, tajně, za zády rodičů. Marně jsem se pokoušela několikrát v životě s tímto zlozvykem přestat.

Vydržela jsem maximálně dva měsíce, během nich přibrala deset kilo, protože jsem se ládovala čokoládou, abych zahnala chuť na cigaretu.

Manžel v ohrožení

Zkrátka marnost nad marnost! Ani když jsem dostala astma, nenašla jsem v sobě sílu přestat. Kašlala jsem na celé kolo, ale bylo to ale silnější, než já, nepřestala jsem. Před čtyřmi lety našli manželovi nádor a vypadalo to s ním špatně.

Pokud by nepřestal s kouřením, neexistovala podle lékařů šance, jak paní s kosou uniknout. A tohle mě zvedlo ze židle.

Našla jsem sílu

Představa, že bych zůstala sama, byla pro mě strašná. Děti byly daleko. Dcera se provdala až za moře, syn žil v Německu. S mužem jsme si toho v důchodu naplánovali mnoho. Bylo nám oběma jasné, že to nezvládne. Rozhodně ne sám! Tehdy jsem v sobě sebrala sílu a velkou vůli, že to dáme spolu.

Jako jsme prošli životem v dobrém i ve zlém. „Já do toho půjdu s tebou,“ řekla jsem mu. „My dva to spolu dokážeme!“ První dny byly strašné, abstinence byla tak hrozná, že jsme nemohli normálně fungovat. Podporovala nás známá, které se podařilo kouření překonat.

Za mými zády

„Nemůžete přestat úplně naráz, musíte postupně,“ radila nám. Když jsme si po třech pekelných dnech zapálili, byl to ráj na zemi. Pak jsme si stanovili pět cigaret za den, pak čtyři, kouřili jsme jen tři šluky a típli to. Hlídali jsme jeden druhého.

Nejhorší bylo ráno u kávy, proto jsme začali pít čaj. A pak večery u televize. Nikdy by mě nenapadlo, že to dokážu, láska je mocná. Manžel to ale bohužel nedokázal, kouřil tajně za mými zády.

Já však tomu našemu společnému boji tak věřila, že jsem se skutečně kouřit odnaučila.

Bez manžela bych to bývala nedala. Když za několik měsíců zemřel, byla jsem nešťastná z jeho odchodu, ale hrdá na sebe, že jsem pro nás udělala maximum. Už je tomu několik let a ani jednou jsem si nezakouřila.

Věra (65), Chomutov

Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka