Domů     Můj syn si přál pod stromeček tatínka
Můj syn si přál pod stromeček tatínka
3 minuty čtení

Mireček napsal dopis Ježíškovi. Položili jsme ho za okno a vítr ho záhy odnesl do pohádkové vesnice, kde listonoši v nažehlených uniformách shromažďují listy od dětí.

Bylo mu šest a půl a pořád věřil na Ježíška. Asi proto, že ještě nechodil do školy a světaznalejší a cyničtější chlapečkové mu nestihli prozradit, že je Ježíšek lež jako věž. Netušila jsem, co Mireček odpoví, položím-li mu obligátní otázku: „Copak bys chtěl, miláčku, od Ježíška?“

Čekala jsem, že řekne autíčko nebo tank nebo třeba pejska, který sám štěká a udělá i pár kroků, toho ale měli jenom v Tuzexu. Byla jsem připravena na všechny možnosti, jen ne na slova: „Chtěl bych, aby se vrátil tatínek.“

Takže i kdybych sehnala tuzexové bony a koupila štěkajícího pejska nebo bůhvíco, auto na dálkový ovladač třeba, bude jako nic oproti tatínkovi. Tátové se nedají koupit ani za tuzexové bony.

Do dopisu Ježíškovi napsal Mireček kostrbatými písmeny, s nimiž jsem mu pomáhala: Tatínka!

Dopis za oknem

Položili jsme list za okno a vítr ho záhy odnesl do pohádkové vesnice, kde usměvaví listonoši v nažehlených uniformách se zlatými knoflíky shromažďují poštu pro Ježíška, který si ji včas vyzvedne, pečlivě přečte, hluboce se zamyslí a koná.

Čas práskl do kočáru, nastalo štědrovečerní ráno.

Mireček se probudil, vletěl do obýváku a vytřeštil oči. Vánoční stromeček se blýskal novými ozdobami, koupila jsem i svícen, v němž hořely svíčky, napekla cukroví, dosud schované, a naaranžovala ho na tác z broušeného skla.

Udělám všechno, předsevzala jsem si, aby na své pošetilé vánoční přání zapomněl.

Krájeli jsme jablíčka, zpívali koledy, pouštěli po vodě ořechové skořápky se svíčkami a obědvali jen skromně a bez masa, abychom večer spatřili zlatá prasátka. Jak říkám, zoufale jsem se snažila, aby na otce alespoň protentokrát pozapomněl.

Už nikdy

To se ale nestalo. K večeru přišli babička a děda, sněhové vločky jim tály na kabátech. Když jsme se všichni posadili ke stolu, Mireček se obrátil na prarodiče: „Přijde taky táta?“ Děda sklopil oči a babička povídá: „Nepřijde, Mirečku, ale poslal pohled.“

Vytáhla z kabelky pohlednici odněkud z Afriky, přečetla přání k Vánocům, jehož poslední věta zněla: Prosím, pozdravujte Mirečka. Dítěti se rozzářily oči. Babička mu pohled věnovala. Strčil si ho za tričko a vypadal šťastně.

To se tehdy Ježíškovi povedlo. Když jsem šla večer zkontrolovat, zda Mireček usnul, všimla jsem si, že ve spánku objímá pomuchlanou pohlednici. Jeho otec zmizel kdesi ve světě, syn ho už nikdy neviděl. Ale ten pohled z daleké ciziny byl pro něj nejhezčím vánočním dárkem.

Miluše (59), Domažlice

Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka