Už se vám stalo, že vám vykradli byt? Se vším jsem se smířila, jen ten čajový servis, jedinou památku na babičku, jsem nedokázala oželet.

Stalo se to, když jsme jeli na dovolenou do Egypta, byla to naše vysněná dovolená. Sousedka mi zalévala květiny a starala se o andulku. V Egyptě jsme strávili dvanáct kouzelných dnů.

Jenže po návratu nás čekal šok. Vykradli nás. Sousedka tvrdila, že se to muselo stát poslední dva dny před naším příletem. Nejspíš za to mohla ona, protože o tom, že jsme u moře, vyprávěla všude.

Hrozný návrat

Dcery brečely, že je pryč počítač, zmizelo také rádio. Manžel běsnil kvůli televizi a videu. Zloději odnesli všechno, co mělo nějakou hodnotu. Nechápala jsem, jak se jim to mohlo podařit. Ale před bandou profesionálních zločinců není asi žádný byt dost jistý.

Policisté nám řekli, že to byla banda, která si vytipovávala náš byt, protože jsme byli na dovolené. Přijeli v noci, do dodávky naložili vše, co se dalo odnést a zmizeli. Dávat dohromady seznam všeho, co odnesli, bylo nad moje síly.

Co ale bylo pro mě nejhorší, byl čajový servis po babičce. Byla to rodinná památka, starožitnost. U nás doma z něj už nikdo nepil, jen jsme se na něj zbožně dívali.

Jako poklad

Všechno se dalo nahradit – televize, video, počítač, ale tahle vzpomínka byla nenahraditelná. Po čase nám policisté oznámili, že bandu chytili. Na malou chvilku mi svitla naděje. Bohužel ale z věcí, které ukradli u nás, už u nich nic nenašli.

Manžel viděl, jak jsem nešťastná, a tak si od policistů zjistil, odkud ti zmetci pocházeli. Trpělivě, několik měsíců objížděl zastavárny a bazary, až nakonec čajový servis po babičce objevil.

Když mi ho přinesl domů, rozplakala jsem se a nemohla přestat. Byla jsem šťastná, že mám zase u sebe tu drahocennou rodinnou památku. O tom, kde ji koupil, manžel samozřejmě policii vzápětí informoval.

Marcela (57), Jihlava