Domů     Nemohla jsem strachy vyjít z bytu
Nemohla jsem strachy vyjít z bytu
3 minuty čtení

Vyučila jsem se dámskou krejčovou, ale z fabriky jsem brzy utekla. Moc lidí, moc rámusu, moc stresu. Zkrátka nic pro mě.

Lidí jsem se bála odmala, nevím, čím to bylo, ani psychiatr mi to později nedokázal přesně říct, nebo třeba ani nechtěl. Všimla jsem si, že oni ti terapeuti neradi něco dopodrobna vysvětlují, spíš vás nechají, ať si na to přijdete sami.

Většinou ale všechno pramení z dětství. Máma byla přehnaně úzkostlivá a někdy mi připadalo, že se bojí taky až moc.

Kolikrát ani neotevřela, když někdo zvonil. Že by to prý klidně mohl být vrah. S takovou výchovou se z vás sotva stane suverén. V naší rodině bolestně scházel sebevědomý frajer – třeba byl takový můj táta, kdoví. Ale zmizel po anglicku krátce po mém narození. Zajímala jsem ho asi tak jako loňský sníh.

Holka nešťastná

Dlouho jsem netušila, že trpím sociální fobií. Za mých mladých let se tyhle věci beztak přecházely mávnutím ruky. Úplně slyším, co by mi na to řekla babička: „Co že máš? Co to je? A bolí to? No tak co je to za nemoc, když nebolí? Dojez tu bramboračku a pak mi pomůžeš hrabat listí.“

Vyučila jsem se dámskou krejčovou, ale z fabriky jsem brzy utekla. Moc lidí, moc rámusu, moc stresu. Pracovala jsem doma, jakž takž to šlo, zákaznice chodily za mnou, samé ženské. Chlapovi bych vůbec neotevřela, neodvážila bych se.

Nemyslím, že by to byl vrah, ale strašně bych se styděla. Když jsem měla promluvit s mužem, začala jsem sípat, špatně se mi dýchalo, třásly se mi ruce. Nebylo to k vydržení. Vzdala jsem to a řekla si, že se do toho nebudu nutit.

Neměla jsem nikoho, kdo by mi řekl: „Holka nešťastná, dělej se sebou něco, nebo se nevdáš.“ Babička umřela, máma taky, předčasně. Nechaly mě na světě s tou mojí děsivou fobií úplně bez pomoci.

Tancovačka

Zatahovala jsem závěsy, vycházela míň a míň. Zákaznic ubývalo, jakmile jsem měla špatný den, nikomu jsem neotvírala, ani když se to týkalo práce, a nebrala telefon. Za to, že jsem se úplně nezbláznila, vděčím bystré sousedce.

Všimla si, že skoro nevycházím, a jednou se vnutila na návštěvu. Nakonec to ze mě všechno vytáhla a, protože pracuje jako zdravotní sestra, i pochopila. Odvezla mě k psychiatrovi. To bylo před dvanácti lety. Dnes už jsem jiná.

Za všechno vděčím hlavně jí, Martě. Pravda, nevdala jsem se, ale dávno nejsem sama.

S Martou a dalšími máme skvělou partu, úžasný babinec. Z holky, která už ani nikomu neotvírala, se během let stala celkem společenská bytost. Vrcholnou zkouškou pro mě byla tancovačka.

Myslela jsem, že to nedokážu, že ty dveře neotevřu, ale, věřte tomu nebo ne, vkráčela jsem tam a dobře jsem se bavila.

Petra (62), Bruntál

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud