Domů     Nemohla jsem strachy vyjít z bytu
Nemohla jsem strachy vyjít z bytu
3 minuty čtení

Vyučila jsem se dámskou krejčovou, ale z fabriky jsem brzy utekla. Moc lidí, moc rámusu, moc stresu. Zkrátka nic pro mě.

Lidí jsem se bála odmala, nevím, čím to bylo, ani psychiatr mi to později nedokázal přesně říct, nebo třeba ani nechtěl. Všimla jsem si, že oni ti terapeuti neradi něco dopodrobna vysvětlují, spíš vás nechají, ať si na to přijdete sami.

Většinou ale všechno pramení z dětství. Máma byla přehnaně úzkostlivá a někdy mi připadalo, že se bojí taky až moc.

Kolikrát ani neotevřela, když někdo zvonil. Že by to prý klidně mohl být vrah. S takovou výchovou se z vás sotva stane suverén. V naší rodině bolestně scházel sebevědomý frajer – třeba byl takový můj táta, kdoví. Ale zmizel po anglicku krátce po mém narození. Zajímala jsem ho asi tak jako loňský sníh.

Holka nešťastná

Dlouho jsem netušila, že trpím sociální fobií. Za mých mladých let se tyhle věci beztak přecházely mávnutím ruky. Úplně slyším, co by mi na to řekla babička: „Co že máš? Co to je? A bolí to? No tak co je to za nemoc, když nebolí? Dojez tu bramboračku a pak mi pomůžeš hrabat listí.“

Vyučila jsem se dámskou krejčovou, ale z fabriky jsem brzy utekla. Moc lidí, moc rámusu, moc stresu. Pracovala jsem doma, jakž takž to šlo, zákaznice chodily za mnou, samé ženské. Chlapovi bych vůbec neotevřela, neodvážila bych se.

Nemyslím, že by to byl vrah, ale strašně bych se styděla. Když jsem měla promluvit s mužem, začala jsem sípat, špatně se mi dýchalo, třásly se mi ruce. Nebylo to k vydržení. Vzdala jsem to a řekla si, že se do toho nebudu nutit.

Neměla jsem nikoho, kdo by mi řekl: „Holka nešťastná, dělej se sebou něco, nebo se nevdáš.“ Babička umřela, máma taky, předčasně. Nechaly mě na světě s tou mojí děsivou fobií úplně bez pomoci.

Tancovačka

Zatahovala jsem závěsy, vycházela míň a míň. Zákaznic ubývalo, jakmile jsem měla špatný den, nikomu jsem neotvírala, ani když se to týkalo práce, a nebrala telefon. Za to, že jsem se úplně nezbláznila, vděčím bystré sousedce.

Všimla si, že skoro nevycházím, a jednou se vnutila na návštěvu. Nakonec to ze mě všechno vytáhla a, protože pracuje jako zdravotní sestra, i pochopila. Odvezla mě k psychiatrovi. To bylo před dvanácti lety. Dnes už jsem jiná.

Za všechno vděčím hlavně jí, Martě. Pravda, nevdala jsem se, ale dávno nejsem sama.

S Martou a dalšími máme skvělou partu, úžasný babinec. Z holky, která už ani nikomu neotvírala, se během let stala celkem společenská bytost. Vrcholnou zkouškou pro mě byla tancovačka.

Myslela jsem, že to nedokážu, že ty dveře neotevřu, ale, věřte tomu nebo ne, vkráčela jsem tam a dobře jsem se bavila.

Petra (62), Bruntál

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může