Domů     I v nemocnici může člověka potkat štěstí
I v nemocnici může člověka potkat štěstí
2 minuty čtení

Měla jsem před sebou těžkou operaci a nebylo jisté, jestli ji ustojím. Na pokoji mě čekalo překvapení, které mi vlilo nové síly do žil.

Byla jsem v podstatě zdravá ženská až do šedesáti, pak se ale cosi zlomilo a problémy se na mě začaly valit ze všech stran – od artrózy v kolenou, přes cukrovku až po nemocné srdíčko.

Bylo to peklo

A to bylo třeba rychle operovat. Děti i vnuci se dušovali, že za mnou budou jezdit až do Prahy do nemocnice. Ale vzdálenost téměř dvě stě kilometrů mi hatila vidinu častých návštěv. Už můj nástup do špitálu nebyla žádná hitparáda.

Z jedné strany paní, která špatně slyšela, té druhé zase všechno vadilo – a já ležela uprostřed. Jediná jsem uměla zacházet s ovládačem televize, jedna si stěžovala, že neslyší nic, druhá, že televize řve. Tak jsem vypnula zvuk úplně. Bylo to peklo! Už jsem se dokonce těšila na operaci, až budu ležet jinde.

Jako na houpačce

Nastal konečně den operace a já byla psychicky na dně. Tu umělou chlopeň nepřežiju, říkala jsem si. Dny po operaci si moc nepamatuji, jako v mlze jsem vnímala dceru, která přijela. Nevypadalo to se mnou dobře. Houpala jsem se mezi životem a smrtí.

Když mě konečně převezli na normální oddělení, ležela vedle mě paní, také po operaci. Prý odkud jsem? Z Vysočiny, ona byla z východu Čech. Ani nevím, jak došlo na tu osudnou větu, kdy jsem řekla, že jsem mládí prožila u Ostrova nad Ohří.

Svět je malý!

Paní se celá rozzářila a hned se ptala, kde přesně. Slovo dalo slovo a my zjistily, že jsme chodily na stejné čaje, stejné zábavy, stejné plesy – jen jsme každá patřila do jiné party. Měly jsme tolik společných přátel a tolik krásných vzpomínek na mládí.

Povídaly jsme celé hodiny a snily. Najednou zmizely stěny nemocnice, zmizela bolest, zmizelo stáří. Je neuvěřitelné, co dovedou vzpomínky. Obě jsme se od té chvíle uzdravovaly a lékaři z nás měli radost.

Tak jsem se z nemocnice vrátila a ještě jsem našla kamarádku, s níž jsme se v mládí míjely. Kdo by byl takovou náhodu čekal? Že i v nemocnici, kde vás obchází smrt, vás může potkat radost!

Anna (65), Vysočina

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může