Na světě existují zdroje síly, o kterých nemáme ani tušení. Z tajemného dárku čerpali energii všichni moji blízcí!

Několik měsíců jsem si dopisovala na internetu s jedním mužem. Nešlo o žádnou romantiku, měli jsme jen stejný pohled na život a společné zájmy, které s námi naši blízcí nesdíleli, jako třeba astrologii, numerologii a další podobně zaměřené ezoterické obory.

Nikdy jsme se za tu dobu neviděli. Až jednoho dne se naskytla možnost setkání, když Rudolf, jak se ten dotyčný muž jmenoval, projížděl naším městem. Se schůzkou jsem souhlasila.

Příjemné odpoledne

Byly to velmi příjemně strávené dvě hodiny. Poseděli jsme v kavárně v centru. Trochu jsem se bála, aby při osobním setkání třeba z Rudolfovy strany nepřeskočila jiskra a nesnažil se zavést náš vztah tam, kam bych to nedovolila. Obávala jsem se ale zbytečně.

Povídali jsme si opravdu pouze o věcech mezi nebem a zemí. Když jsme se loučili, Rudolf mi řekl, že pro mě má dárek. Byla jsem překvapená a omlouvala jsem se, že pro něj nic nemám, ale on se jen usmál a řekl, že to vůbec nevadí. Pak vyndal z tašky malý kovový kroužek.

Neobyčejný kroužek

Vypadal úplně nenápadně, ale můj společník mi prozradil, že se jedná o zdroj energie. Zeptala jsem se, jestli mu nebude chybět. Rudolf se usmál a řekl, že od své známé, která se zabývá magií a prací s energiemi, má ještě jeden.

Pak ještě dodal, že jestli prý nevěřím v jeho účinnost, bude nejlépe, když se přesvědčím v praxi. Nijak jsem jeho slova nezpochybňovala, spíš jsem byla zvědavá.

Moje malé tajemství

Nikdy jsem se s žádným takovým tajemným předmětem ještě nesetkala. S Rudolfem jsme se pak rozloučili a slíbili si, že i nadále zůstaneme v písemném kontaktu. Přemýšlela jsem, jestli o tom tajemném dárku mám říct doma manželovi a dětem.

Ale vzhledem k tomu, jak se vždycky tvářili na cokoliv ezoterického a rozumem nevysvětlitelného, jsem to raději zamítla, abych se vyhnula případnému posměchu. Schovala jsem si kovový kroužek do nočního stolku a čekala, až bude příležitost ho vyzkoušet. Ta se naskytla poměrně brzy.

Ulehla jsem s chřipkou

Byl nevlídný podzim, chřipkové období a nepříjemná nemoc se nevyhnula ani mně. Nejprve jsem jako vždy nasadila léčbu česnekem a bylinkami, ale pak jsem si vzpomněla na dárek od Rudolfa.

Netušila jsem, jak přesně funguje. Vyndala jsem kroužek z nočního stolku a držela ho v prstech. V duchu jsem si říkala, že si zkusím představit, jak z něho do mého těla proudí energie.

Proudila do mě energie

Představovat jsem si ale nic nemusela. Ihned, jak jsem na to pomyslela, jsem pocítila v prstech nezvyklé chvění. Nejprve jsem se polekala a kroužek upustila na zem. Pak jsem si ale uvědomila, že dárek opravdu funguje tak, jak Rudolf říkal.

Znovu jsem ho vzala do ruky a už jen vnímala, jak do mého těla vstupuje příval energie. Během chvíle mi začala ustupovat bolest hlavy a celkově jsem se cítila lépe.

Pomáhal od bolesti celé rodině

Chřipka tak zmizela ještě dřív, než se stačila pořádně rozvinout. Doma se tomu divili a já se rozhodla zariskovat a jít s pravdou ven. Moc mi nevěřili. Přemýšlela jsem, jak jim svoje slova dokázat. Věděla jsem, že manžela často pobolívají záda.

Navrhla jsem mu, ať kroužek plný tajemných sil vyzkouší, až ho zase přepadne bolest.

Nemusela jsem čekat dlouho. Hned druhý den se manželovi zablokovala záda v kříži. Dala jsem mu magický kroužek, aby si ho přiložil na místo bolesti. Uběhlo jen pár minut a už i můj muž souhlasil, že na tom zdroji energie něco je. Během následujícího půl roku pak kroužek pomohl skoro všem mým blízkým.

Kde se brala jeho síla?

Mluvila jsem o tom s Rudolfem po telefonu a on byl rád, že jeho dárek rozdává nové síly těm, kdo je potřebují. Ani on si nedovedl vysvětlit, na jakém principu se vše odehrává. To ale nebylo důležité, hlavně že tajemný předmět opravdu uzdravoval.

Jeho moc byla náhle pryč

Uběhlo několik dalších měsíců a přišel den, kdy jsem se cítila unavená a věděla jsem, že se o mě pokouší zase nějaká nemoc. Jako vždy jsem sáhla po kroužku, ale tentokrát mi nepomohl. Najednou prostě nefungoval.

Byl to zase jen obyčejný kovový předmět, ze kterého nic neproudilo. Vyplašilo mě to. Nevěděla jsem, co se stalo. Spojila jsem se s Rudolfem a ten mi sdělil, že je na tom stejně – také kroužek, který měl on, náhle přestal dodávat sílu. Ani jeden z nás tomu nerozuměl.

Nechala jsem si ho na památku

Druhý den mi Rudolf zavolal, že známá, která mu tyto zdroje energie dala, tragicky zemřela. Zabila se při autonehodě. Spojení na dálku, jehož byla zřejmě zprostředkovatelem, se tak přerušilo. Magický kroužek mám dnes doma už jen na památku.

Připomíná mi, že jsou na světě opravdu věci, jejichž působnost se naprosto vymyká běžnému rozumu.

Zuzana D. (56), západní Čechy