Eva přišla o manžela, a byla jsem to já, kdo jí podal pomocnou ruku. Přišlo mi to samozřejmé. Ona ale neváhala svést mého Honzu.

U mé kamarádky Evy vypadalo manželství šťastně, a najednou byl konec. Jednoho dne večer ji čekal doma její Tomáš, zcela bez emocí jí oznámil, že takto s ní po boku žít nechce. Následovaly proudy slz a deprese.

Vzhledem k tomu, že Eva měla s Tomášem malou holčičku, rozhodla jsem se, že kamarádka s malou půjde na pár měsíců k nám, než se jejich situace vyřeší. Eva se utápěla v slzách, depresích a také trochu v alkoholu.

Karta se obrátila

Holky s námi, se mnou a mým manželem Honzou, zůstaly déle, než jsem měla v plánu. Eva mi pomáhala doma s úklidem, opět se začala líčit, pečovat o sebe, za peníze z rozvodu si nakoupila oblečení, zašla si ke kadeřnici a vypadala výborně.

Já v práci tou dobou snad i bydlela, a netušila jsem, že Evě a mému Honzovi se to zamlouvalo. Jeden čtvrtek jsem přišla z firemního večírku brzy, nebylo mi odpoledne dobře, a tak jsem si plánovala jít lehnout. Neměla jsem však kam. V mé ložnici ležela vedle Honzy Eva.

Konečně spokojená

Odešli spolu ještě ten večer k nějakým známým, manžel ani neprojevil soucit. Dlouhé dny jsem z hlavy nemohla vytěsnit myšlenku, jak mi to mohli ti dva udělat.

Ocitla jsem se ve stejné situaci jako Eva, jen s tím rozdílem, že já žádnou kamarádku, o kterou bych se opřela, neměla. Musela jsem si poradit sama.

Až po pěti letech se rána v duši zahojila a ještě další dva roky mi naplnila jen moje práce. Až pak se na mě usmálo štěstí v podobě Vaška, najednou se objevil v mém životě jako hvězda. S ním jsem už dvacet let a máme spolu dvě děti. A jak dopadla Eva?

S Honzou se rozešli. Jejich osud mě už ale dál nezajímá.

Zuzana (53), Děčín