Domů     První letní láska a první velké zklamání
První letní láska a první velké zklamání
3 minuty čtení

Také jste rádi jezdili na pionýrské tábory? To už je dávno. Vzpomínám, jak se ve stanu s podsadou krásně usínalo.

Stalo se to na pionýrském táboře. Bylo mi osmnáct let a jela jsem tam jako oddílová vedoucí. Léto zrovna vrcholilo, tábor byl na kraji lesa, spalo se ve stanech s podsadami, ráno nás budila jásavá trubka a běželo se na rozcvičku.

Dostala jsem na starosti oddíl nejmenších holčiček a hned první den jsem si všimla, že nejstarší hochy vede jakýsi Pavel. Byl to voják a po skončení tábora se musel vrátil až na Slovensko, kde zrovna plnil vlasteneckou povinnost.

Shodou okolností se oba naše oddíly vypravily do lesa, kde jsme svorně zabloudili. Dvě holčičky nám spadly do louže, která tu zbyla po deštích, a brečely. Bylo mi to jedno, měla jsem oči jen pro toho hezkého vojáka.

Zuzanka

Nevím, jak mě napadlo si myslet, že je to oboustranné. Jen jsem si to namlouvala. Byl upovídaný a v jednom kuse mi vyprávěl všelijaké historky a příhody, tak asi proto. Záhy jsem si ale všimla, že je vypráví kdekomu. To by ani tak nevadilo.

Horší bylo, když se s dvoudenním zpožděním dostavila táborová kuchařka Zuzanka. Ano, to byla ženská, jak má být – bujné tvary, plavé vlasy, vyzývavý smích, halenka s výstřihem bůhvíkam. Ne jako já, hubená myš v otřesných teplákách.

Voják Pavel rázem zpozorněl. Od té chvíle jeho příběhy slýchala už jen Zuzanka, bohužel jí je šeptal do ouška i večer ve stanu. Ach jo, tak to byl konec lásky, která ani nikdy nezačala.

A kdyby jen to. Asi jsem po Pavlovi i nadále smutně pokukovala a i nadále jsme si spolu občas povídali. Zuzanka to zaznamenala a těžce nesla. Rozhodla se, že se mi pomstí.

Buchtičky se šodó

V táborové kuchyni bylo třeba pomáhat. Když přišla řada na mě, Zuzanka správně odhadla, že jsem levá. Chystala zrovna buchtičky se šodó, nejoblíbenější jídlo všech táborníků. Podala mi vařečku se slovy: „Musím si něco zařídit. Míchej.“

Neobratně jsem míchala šodó v ohromném černém hrnci. Připálilo se téměř okamžitě. Zuzanka to nezachránila, ani nechtěla. Zařvala na celý tábor: „K večeři dělám chleby s máslem a pažitkou! Šodó nebude, Jiřina ho připálila.“

Potupně jsem táhla nešťastný hrnec k potoku a vzteklé děti na mě pokřikovaly nadávky. Snažila jsem se drhnout připálené dno, ale divoká voda mi nádobu vzala a kamsi odnášela. Utíkala jsem za hrncem a hlavou mi běželo: Takhle mi uplavou všechny lásky! A byla to vlastně pravda.

Jiřina (58), Sokolovsko

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může