Domů     Gentlemani nevymřeli, jednoho mám doma!
Gentlemani nevymřeli, jednoho mám doma!
3 minuty čtení

Dcery mi radily, abych po rozvodu nezůstala sama. Snažila jsem se, ale muž, který by se mi zamlouval, nepřicházel. Až najednou…

Na rande jsem nebyla pětadvacet let. Od doby, co jsem se vdala a měla děti, už jsem byla tělem a duší jen manželkou a mámou, a okolní svět a jeho možnosti mě nezajímaly.

Škoda, že stejný postoj nesdílel i můj muž, který se zničehonic rozhodl zahodit naše dlouholeté manželství a hledat štěstí v garsonce s mladou slečnou.

Zůstala jsem sama. „Musíš zase žít, mami,“ říkaly mi dcery. A tak jsem se přihlásila do internetové seznamky a začala si dopisovat s cizími muži. Brzy jsem si domluvila první rande. Byla jsem nervózní.

Další hulvát

Na schůzku do kavárny jsem dorazila s velkým předstihem. Seděla jsem u stolečku a vymýšlela scénáře, jak mé první rande asi dopadne. S dvacetiminutovým zpožděním si ke mně přisedl muž, který byl mé představě pana dokonalého na hony vzdálený. Byl to jedním slovem – hulvát.

Přišel v roztrhaných džínách, v triku s nápisy, v puse měl žvýkačku a hned mi začal tykat. Odcházela jsem domů jako spráskaný pes, ale kvůli dcerám, které mi držely palce, jsem to nechtěla vzdát.

Vyrazila jsem na další schůzky, ale bohužel byl výsledek vždy stejně marný. Tedy, muži, s nimiž jsem se setkala, byli marní.

Jdete pozdě!

„Já to vzdávám,“ řekla jsem dcerám a dodala, že gentlemani, které tak usilovně hledám, vymřeli. „Ještě poslední pokus, mami,“ uprosily mě s tím, že mi na internetu s hledáním pomohou. Do oka jim padl muž jménem Viktor. A tak jsem si s panem Viktorem vyměnila pár zpráv.

Zdál se mi odměřený, souhlasil ale, že bychom se mohli setkat na skleničku. Po předchozích zkušenostech jsem rezignovala na dochvilnost a na místo dorazila se zpožděním akademické čtvrthodinky. I tak tam určitě ještě nebude, říkala jsem si. Ale mýlila jsem se.

Pan Viktor, elegantně oblečený do košile a černých kalhot, už nervózně postával před vinárnou a na přivítanou mě zpražil větou: „Jdete pozdě!“ Současně mi ale věnoval krásnou růži se slovy, že mě rád poznává. Zajímavý člověk, blesklo mi hlavou.

Nejprve jsem se před ním cítila, jako kdybych spolkla pravítko. Tvářil se strojeně. Šel z něj respekt, ale zároveň i něco, co mě nutilo nespustit z něj oči. Po první skleničce vína, jako by se napětí kolem nás rozplynulo. Povídali jsme si tak dlouho, dokud ve vinárně nemuseli zavírat.

A pak mě pan Viktor doprovodil až před dům. Domluvili jsme si další schůzku a poté další. A já jsem musela dcerám zasněně přiznat, že gentlemani nevymřeli. Můj Viktor, s nímž už několik let sdílím jednu domácnost, toho budiž důkazem.

Ivana (62), východní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.