Domů     Chtělo se mi zalézt do kouta a brečet
Chtělo se mi zalézt do kouta a brečet
3 minuty čtení

Přijít o mámu je moc bolestivé. Málem jsem se z toho zhroutila. A ještě tu byl ten nepříjemný problém s chatou…

Přišla jsem o mámu a nechtělo se mi žít. Tak už jsem sama. Nemám na světě nikoho, rodiče navěky odešli. Co se mnou bude? V tom období, kdy jsem byla skoro bez sebe, se o mě starala dcera.

Bylo jí tehdy třiadvacet, hezká holka to byla, ale místo aby randila ostošest, vařila mi, uklízela a chodila se mnou na procházky. Nebýt jí, zalezla bych do nejtemnějšího kouta bytu a brečela. Ale to nešlo, čekaly mě povinnosti.

Třeba vyklidit mámin pronajatý byt. Úkol pro vraha.

Dotýkat se kabelek, punčoch, probírat se šaty, které jsem měla spojené se vzpomínkami. Tyhle si oblékala pokaždé o Štědrý den, třpytily se na nich stříbrné hvězdičky, obouvala k nim stříbrné střevíčky. V květovaných jezdila do lázní. Černé s bílým límečkem nosila do divadla.

Bolelo to

Naštěstí mi při tom pomáhala moje dcera, jinak bych se snad zhroutila, moc mě to tehdy bolelo. Vidět všechny ty maličkosti, pro mámu tak důležité. Zmuchlané divadelní programy, sešity s recepty.

Roky pečlivě opisovanými z ženských časopisů, gramofonové desky s hity, které by se už žádné rádio neodvážilo pustit do éteru, černobílé fotografie, na nichž se směje, hladí mourovatou kočku a je jí sladkých šestnáct.

Mimořádně neslušivou halenku, připravenou k zašívání, rozbitou vázu, kterou plánovala slepit, ale už to nestihla, potrhanou růži z krepového papíru, plnou krabici časopisů Zahrádkář a Chatař.

Byla vášnivý zahrádkář a chatař, nic z toho už není pravda, všechno je v propadlišti času. Rozhodla jsem se, že chatu prodám. Zlomí mi to srdce, ale prodám ji. Peníze potřebujeme, muž mi zemřel, dcera je na vdávání. O tak krásnou chatu bude zájem.

Ve skříni

Chata, to byl mámin život. Zdědila ji po svém tatínkovi, jezdilo se sem, co mně paměť sahá. Ale už tam nemůžu být, mezi milionem vzpomínek na to, co jsem ztratila a nikdy nenajdu. Dala jsem inzerát, dceři raději ani muk.

Pak jsem nasedla do vlaku a jela do toho božského údolí, protože i tam se to musí vyklidit. Sedla jsem si na verandu, poslouchala bublání potůčku, vdechla vůni jehličí a ve stínu zadumaných borovic se zasnila. Asi jsem i na chvíli usnula.

V tom snu nebo co to bylo si ke mně máma přisedla, usmívala se a povídala něco o tom, že nahoře ve skříni je něco, co se bude ještě hodit. Procitla jsem, rozběhla se tam a našla zapomenuté šatičky pro asi roční holčičku, co kdysi poslala teta z Ameriky.

A rozpomněla jsem se, že máma dodala: „A tady bude na čerstvém vzduchu.“ Ještě týž večer mi dcera oznámila, že čeká miminko. Narodila se holčička. To se ví, že jsem chatu neprodala.

Lenka (72), Česká Třebová

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může