Domů     Podnájemníci mě okradli a zdrhli
Podnájemníci mě okradli a zdrhli
4 minuty čtení

Když děti vylétly z hnízda, rozhodla jsem se, že tři plus jedna je pro jednu osobu moc a mně by bohatě stačil menší byt. Jenže kam s věcmi? Aspoň provizorně, než je prodám.

Když jsem se kdysi rozvedla, koupila jsem si třípokojový byt na konci města, kousek od přehrady. I když to byl panelák, moc se nám tu s dětmi líbilo. Škola byla padesát metrů od domu a děti nemusely ani přes silnici.

Hned vedle byl lesopark a dolů k vodě to bylo také jen kousek. Pro mě, která miluje přírodu, to byla oáza klidu. Jenže děti hrozně rychle rostou.

Děti opustily hnízdo

Napřed se odstěhoval syn. Pronajal si s kamarády domeček na vesnici. Zůstaly jsme s dcerou samy a docela si užívaly holčičí domácnost. Pak se ale Barunka zamilovala do kluka z hor. Všechny víkendy a prázdniny tak trávila na Benecku.

Když odmaturovala, rozhodl se její Jiřík přistěhovat za ní do města a pronajali si byt spolu. „Mami, my si chceme zkusit žít jen sami dva,“ řekla Baru a asi byla připravená, že začnu brečet. Já ale chápala, že nechtějí bydlet s maminkou.

Akce kulový blesk

Zůstala jsem tedy sama jen s briardem Bastíkem a kočkou Niky ve velkém bytě. Protože jsem vždy své děti živila sama, neměla jsem peněz nazbyt, a tak jsem si vždy veškeré úpravy v bytě dělala sama. Pochopitelně nedokonale. Zatoužila jsem po menším zrekonstruovaném bytečku.

Okamžitě jsem rozhodila sítě po domě a celkem brzy jsem se domluvila se sousedem, který zrovna prodával 2+kk o patro výš. Na můj byt jsem sehnala kupce prakticky ihned.

Dokonce mě v mém bývalém bytě nechal bydlet ještě měsíc, než jsem si zrekonstruovala nový byt.

Kumbál byl řešením

Také nebylo snadné zlikvidovat vše, co jsme za dvanáct let nashromáždili. Do nového jsem si chtěla vzít jen pár věcí.

Hodně věcí jsem rozdala, ale ty, na kterých jsem lpěla nebo měly vyšší cenu, jsem naštěstí mohla uskladnit v kumbálu, který k menšímu bytu patřil. Bohužel byl na druhé straně patra, ale byla jsem jediná, kdo jej využíval.

Byl docela prostorný. A tak se mi tam v klidu vešly drahé matrace, které jsem v novém bytě nepotřebovala a chystala jsem je co nejdříve prodat, stejně jako dvoje drahé lyže, různá svítidla, s nimiž jsem se jen tak nechtěla rozloučit, i obrazy po babičce.

Podivní nájemníci

Jednou jdu do kumbálu vyměnit si květník. Můj klíč ke dveřím ale nepasoval. Nechápala jsem, co se děje. Šla jsem to řešit se správcem, který ale jako vždy nic nevěděl. Nakonec mi kamarád pomohl odvrtat zámek a já s hrůzou zjistila, že celý kumbál je vykradený.

A to, co tam zbylo, bylo v hrozném bordelu! Když jsem přestala brečet a uklidnila jsem se, došlo mi, kdo za tím stojí. Naproti kumbálu je totiž byt, který jeho majitelka pronajímá. V poslední době jsem tu potkávala podivný pár. Byla jsem si jistá, že to jsou feťáci.

Nejednou jsem je slyšela dělat na chodbě bordel a řvát na celý barák. Jednou jsem byla dokonce svědky jejich rvačky. Měli vyrážku po celém obličeji a já se jich docela bála. Sousedi to měli podobné, ale nikdo nezasáhl, nikdo nic neudělal.

Vyčíhali si příležitost

Oni jistě přes kukátko viděli, co vše kumbál ukrývá, a jednoduše mi jej vykradli. Bohužel se v našem domě podnájemníci často střídají, tak nikomu nebylo divné, že někdo vynáší z domu v létě lyže a běžky.

Matrace už vůbec nebyly podezřelé. Sice škoda dosahovala minimálně padesáti tisíc, ale správce mi řekl, že nemá smysl podávat trestní oznámení: „Pojišťovna ti zaplatí maximálně pět tisíc, pokud je chytnou!“ sdělil mi.

Při představě několika hodin na policii a dalších měsíců různého papírování, jsem nic nenahlásila ani na policii, ani na pojišťovnu, i když toho doteď lituji. Už jen z principu jsem to mohla zkusit a třeba by výjimečně spravedlnost zvítězila.

Majitelce je všechno jedno

Když jsem se dovolala majitelce bytu, abych jí sdělila, jaké povedené nájemníky do domu nasadila, ta mi jen suše sdělila, že jí se už z bytu vystěhovali, aniž by ji informovali, a prý jí navíc dlužili nájem.

Byt našla ve zdevastovaném stavu a také si prý na nikom nic nevezme, a třískla mi telefonem. Protože holt bydlím v paneláku, nemám šanci to změnit, a tak si musím zvykat…

Zdena H. (57), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.