Jsou lidé, kteří se seznámili díky astrologii, jiní zase pomocí numerologie. Mně osobně pomohla jiná ezoterická metoda.

Nepatřila jsem nikdy k těm ženám, které dokážou „ulovit“ partnera bez velkého snažení, nebo jak se říká „na první dobrou“. Ne že bych byla nějaká ošklivka, to zase ne, ale prostě to nebyl můj styl. Kolem sebe jsem přitom měla hodně příkladů toho, že něco podobného je možné.

Kamarádka ze základní školy začala chodit s jedním spolužákem a je s ním dodnes. Jsou manželé a mají spolu tři děti. Já na chlapy nikdy moc štěstí neměla.

Nároky jsem přitom nijak vysoké neměla – chtěla jsem normálního mužského, co by měl podobný pohled na život, měl práci, byl slušný a hodný. Takový mi ale stále unikal.

Čas běžel a nikdo na obzoru

Bylo mi už pětatřicet let a zatímco všechny mé známé i spolužačky nebo později kolegyně se vdávaly a rodily děti, na mě se pořád ne a ne usmát štěstí. Přitom jsem byla docela atraktivní a na nezájem pánské poloviny lidstva jsem si nemohla stěžovat.

Jenže po pár schůzkách nebo pár týdnech chození se ukázalo, že dotyčný není takový, jak se na první pohled zdál. Takže čas běžel a já pořád neměla partnera, se kterým bych zůstala až do důchodu.

Chtěl sedět doma, já byla společenská

Zmocnila se mě panika a já udělala obvyklou chybu. Po několikatýdenní známosti jsem si vzala muže, který se ke mně vůbec nehodil. Karel byl pohledný, měl slušnou práci, ale jak se později ukázalo, byl úplně jiný než já.

Zatímco já ráda chodila do restaurací, do divadla nebo na jiné akce, on nejraději seděl doma, luštil křížovky nebo koukal na fotbal.

To, že jsme každý úplně jiný, brzy zjistil i on sám, přesto trvalo rok a půl, než jsme definitivně pokračovali v životě každý jiným směrem.

Hvězdy mluvily jasně

Tehdy jsem si řekla, že se musím na hledání toho pravého lépe a důkladněji zaměřit. A hodlala jsem k tomu využít i netradiční metody. Nejprve jsem zkusila astrologii. Zkoumala jsem, která znamení se hodí ke mně jako k Býkovi.

Přitom jsem přišla na to, že můj vztah s exmanželem byl podle hvězd vlastně předem určen k neúspěchu. Naše dvě znamení spolu vůbec nevytvářela harmonii.

Nebyla jsem jediná

Hvězdy a pak i jeden kamarád astrolog mi radili, abych hledala někoho ve znamení Střelce, Raka nebo Berana. Dokonce jsem dostala tip, kdy bych se měla na pátrání zaměřit, aby se mi správného muže podařilo objevit.

V daném období jsem pak potkala dva zajímavé pány svého věku. Více mě zaujal Libor, který byl ve znamení Střelce.

Měli jsme i společné zájmy. Vypadalo to, že jsem opravdu objevila ideál. Bohužel se po měsíci ukázalo, že z jeho strany to tak docela neplatilo. Nebyla jsem totiž jedinou ženou, se kterou začal chodit.

Hrát někomu druhé housle jsem rozhodně nechtěla, takže jsem ten vztah okamžitě ukončila.

Podruhé před oltářem

Po astrologii přišla na řadu numerologie, čili hledání vhodného protějšku podle životního čísla. Poradila jsem se s numeroložkou, na kterou mi dala kontakt kolegyně v práci, a podle jejího doporučení jsem pak objevila Adama.

Ten byl zajímavý i bez ezoteriky. Mezi námi přeskočila jiskra, která se rovnala výbuchu vášně. Za dva měsíce mě Adam požádal o ruku. Souhlasila jsem a podruhé v životě řekla ve svatební síni své „ano“.

Nenaplněná touha po miminku

S Adamem jsme si rozuměli i po svatbě, mělo to ovšem zásadní chybu. Jako většina žen jsem toužila po dítěti, ale nedařilo se nám potomka počít. Lékařské vyšetření posléze ukázalo, že Adam je neplodný.

Pro mě to bylo zklamání, kvůli kterému se pak náš vztah rozpadl a já skončila jako dvakrát rozvedená žena.

Byl blíž, než jsem myslela

Můj věk se rychle přiblížil ke čtyřicítce. Byla jsem sama a nešťastná. Toužila jsem po lásce, po rodině, ale osud mi to nějak stále nechtěl dopřát. Zbývala mi poslední metoda, které jsem byla ochotná věřit – karty.

Kolegyně v práci mi doporučila jednu kartářku. A když jsem ji navštívila, stala se zajímavá věc.

S pomocí kartářky se mi totiž podařilo odhalit, že vlastně ideálního partnera mám už dlouho nablízku. Jednalo se Radka, o kolegu z vedlejšího oddělení. Byl o něco mladší, líbil se mi jako chlap, ale nikdy jsem o něm jako o potenciálním partnerovi nepřemýšlela. To, co mi kartářka řekla, ovšem znělo velice přesvědčivě.

Mám konečně svou vysněnou rodinu

Rozhodla jsem se, že nebudu stát svému případnému štěstí v cestě, a zkusila jsem se Radkovi trochu více přiblížit. Potěšilo mě, že měl stejný zájem jako já. Párkrát jsme si spolu vyšli a ukázalo se, že si opravdu bezvadně rozumíme. Dopadlo to nejlépe, jak mohlo.

O dva roky později jsem se potřetí vdala a ve dvaačtyřiceti letech přivedla na svět syna. Dodnes jsem s Radkem ve šťastném manželství.

Příští rok oslavíme dvacet let společného života, a to hlavně díky kartářce, která mi správně napověděla a ukázala mi směr, kterým se mám vydat.

Vendula O. (61), Jihlava