Se svým manželem Josefem jsem se seznámila, když mi bylo čtyřiadvacet. Byl o tři roky starší. Byl středem pozornosti, sportovní kluk, který nezkazí legraci.

Začali jsme spolu chodit a všechno šlo rychle. Za dva roky se nám narodil syn, za další dva roky dcera. Zařizovali jsme dům, dělali zahradu. Pepa makal, aby nás uživil a já řešila školku, školu, kroužky a domácnost.

Neustálý kolotoč

Až když obě děti začaly chodit do školy a já na plný úvazek do práce, měla jsem pocit, že mám někdy čas i pro sebe. V té době šla moje máma do důchodu a mohla nám děti občas pohlídat. Sem tam jsme s Pepou někam vyrazili. Zatancovat si nebo s kamarády na slavnosti našeho města a podobné akce.

Všechno fungovalo, jen občas nějaké hádky, ale v podstatě mi s ním bylo dobře. Jen byl tou dobou hodně v práci a já chtěla víc mezi lidi. „Buď chceš, abych nosil domů peníze, nebo se chceš bavit!“ usadil mě a já musela uznat, že peníze potřebujeme. Přestala jsem tedy mít výhrady k jeho pozdním příchodům.

Odhalila jsem zradu

Jednou jsem takhle večer brouzdala po internetu a vyskočily na mě nějaké Pepovy e-maily. Nejdřív jsem to nechápala, ale pak jsem se zorientovala. On si zařídil tajnou e-mailovou adresu, ze které se zapomněl odhlásit.

A protože tam byly e-maily jen od jedné ženy, nevydržela jsem a všechny si je přečetla.

Dozvěděla jsem se všechno! Má milenku, se kterou se chce jen vídat, ale opouštět rodinu nebude, alespoň takhle jí to psal. Byla jsem v šoku! Chvílemi jsem brečela, chvílemi mu chtěla vyházet věci před dveře, chvílemi jsem myslela, že uteču já.

Utěšila jsem se jinak

Nemám ale ráda impulzivní rozhodování, a tak jsem to vydržela neřešit týden, dva, tři, a najednou to byly dva měsíce. Mezitím se Pepa doma choval strašně hezky k dětem i ke mně.

Plánoval dovolenou, nezapomínal na narozeniny a všechny kamarádky mě ujišťovaly, že se to prostě může stát každému.

Než jsem s tím stihla něco udělat, objevil se v mém životě Ivo. Nebo jsem ho možná tak trochu potkala záměrně.

Do mého života se najednou vrátila vášeň a záhy jsem zjistila, že můžu mít klidně ráda Pepu a žít s ním rodinný život a že k tomu zvládnu i vztah, ze kterého se mi podlamují kolena.

Začátek konce

Mám pocit, že náš rodinný život fungoval skvěle. Až do chvíle, kdy mi na Iva pro změnu přišel manžel. A nastalo peklo. Začal mi to strašně vyčítat, tak jsem mu vmetla do tváře tu jeho. Byl překvapený, že o ní vím.

Pár dní bylo dusno, pak ale přišel Pepa s návrhem, že všechno ukončíme a začneme znovu. No a mně nezbývalo než souhlasit. Od té doby ale bylo doma zle.

To neslepíme

Začala jsem uvažovat o rozvodu, ale on o něm nechtěl ani slyšet. Stále ale nebylo nejhůř!  Jednoho dne se u našich dveří zjevila Pepova exmilenka s miminem v náručí: „To je tvůj Pepíček,“ pravila. Od té chvíle už nebylo cesty zpět. Manžel se odstěhoval.

A i když jsme po čase zjistili, že si chybíme, manželství jsme už slepit nedokázali. Nemanželské dítě nás definitivně rozdělilo! Je to už dost let, ale přece jen si na svého Pepu občas s lítostí vzpomenu.

Jarmila U. (53), Litoměřice