Domů     Poštvala proti mně celou mou rodinu
Poštvala proti mně celou mou rodinu
4 minuty čtení

S matkou jsem nikdy neměla moc dobré vztahy. Narodila jsem se naopak, a tak to byl dost těžký porod, který zřejmě narušil její vztah ke mně. Málem při tom umřela.

Do mých pěti let jsem pak měla podpůrné stroječky, takže se mnou bylo více práce než se zdravými dětmi, a navíc jsem tak nebyla „maminčina princezna“. Tou se stala až má o šest let mladší sestra.

Zatímco já neudělala nikdy nic dobře, moje sestra Karin byla dle matky jedinečná!

Dávala mi to sežrat

Možná i proto jsem se vdávala už ve druháku na vejšce, protože jsem čekala dítě. Byla jsem šťastná a rozhodně mě netrápilo, že opouštím rodné hnízdo. Matka mi to nemohla odpustit. A tak, když jsem ji chtěla požádat o radu, jen odsekla: „Chtěla ses vdávat, tak si poraď!“

Těch jedovatých výroků bylo víc, tak se propast mezi námi jen prohlubovala. Ať jsem udělala cokoliv, z pohledu mé matky bylo vše špatně. Dokonce mě pomlouvala i před tátou, který ji natolik miloval, že jí vše věřil. Přece to máma nemůže myslet zle se svým dítětem?

Manipulantka

Až později jsem zjistila, že manipulovala i s mým manželem, a když se nám manželství rozpadlo, byla jsem jednoznačným a jediným viníkem já. Můj manžel Marek byl ten chudák, kterému já ubližovala.

„Však ta naše Pavlína bude litovat, o co přišla a jak se s ním měla!“ vykládala všem známým.

Vůbec jí nevadilo, že ten, kdo v té době vydělával a táhl celou domácnost, jsem byla jen já a Marek „hledal cestu životem“. Pracovala jsem totiž jako modelka v zahraničí a vydělávala tak slušné peníze. Nakonec jsem mu vymyslela bazar, zainvestovala ho a tchán mu poskytl prostory.

Spolu to nejde

Nakonec jsem mu sehnala i prodavačku, kterou si poté, co jsme se rozvedli, i vzal, a pořídil si další tři děti. Je fakt, že celkem krátce po rozvodu začal dědit, protože jeho předci měli poměrně dost nemovitostí, ale ani to mu v mých očích na obdivu nepřidalo.

Spolu jsme zkrátka žít nemohli, protože náš náhled na život byl opravdu zcela opačný. Já si raději vše vydělám, on počká, co mu spadne do klína. Jenže moje matka je povrchní a závistivá a viděla jen majetek. Ano, z tohoto pohledu na tom byl můj ex podstatně lépe než já.

Vybrala si tedy jeho. Jen se divím, že ho neadoptovala. Vedle sestry tak pro matku byl už jen exzeť. Já byla černá ovce rodiny. Vždy nadržovala sestře a neměřila nám stejným metrem. To, co je u sestry v pořádku, je u mě špatně. Nedostávala jsem ani šanci se k něčemu vyjádřit, natož se obhajovat.

Vyštípala mě z rodiny

Ovšem vrcholem bylo, když začala proti mně štvát i mé děti ve chvíli, kdy jsem vážně onemocněla. Nakrátko se jí dokonce podařilo nás rozdělit. Moc manipulátorů je neuvěřitelná!

Když nedávno zemřel táta, ztratila už zcela zábrany. Zničila závěť, kde bylo vše jasně rozděleno.

Sestra už kdysi dostala velký nový 3+1 byt a já měla dostat 1+1 po rodičích, někdy v budoucnu. Bez závěti se tátova polovina dělila mezi nás tři. Nikdy jsem své mámě neublížila, nikdy jsem nebyla zlobivé dítě, jen nemocné.

Přesto mě nikdy nedokázala milovat. Ale to, že se ještě snaží mi celý život škodit, to je opravdu hnus. Naštěstí její chování otevřelo oči mým dětem a naše vztahy jsou zase stejně pevné, jako bývaly.

Přesto je neuvěřitelné, jak daleko byla ochotna zajít matka, aby ublížila svému dítěti!

Pavlína T. (62), Děčín

Související články
3 minuty čtení
Po rozvodu v pětapadesáti jsem byla přesvědčená, že už žádný nový vztah nepřijde. Ale objevil se úžasný muž. Jenže já mu nyní mohu být přítěží. Dlouho jsem žila sama a postupně se smiřovala s tím, že už to tak zůstane. Nakonec se ale ukázalo, že život může překvapit i později. Jenže teď stojím před těžkým rozhodnutím. Mám svému partnerovi říct pravdu? Pravdu o nemoci, kterou lékaři nedokážou vy
3 minuty čtení
Bydlela jsem jen s babičkou v malém venkovském baráčku, slepice někdy zabloudily i do kuchyně. Ale bylo mi tam náhodou dobře. Je to už dávno. Naši utekli do Rakouska v pevném přesvědčení, že dítě, tedy mě, za nimi československé úřady urychleně pošlou. Nevím, kdo jim to nakukal, třeba se to někdy doopravdy stalo, ale v našem případě to takhle nefungovalo. Zůstala jsem v Čechách, na krku babičce
4 minuty čtení
Nikdy bych si nemyslela, že skončím v domově důchodců. Ale stalo se to, a co bylo nejhorší, to byl fakt, že jsem tam narazila na někoho hodně zlého. Když jsem si podruhé zlomila nohu, která se ne a ne dát do pořádku, uznala jsem porážku. Sama to už nezvládám. Syn měl starosti se svou firmou, dcera léta žila s rodinou v Německu a já už nebyla schopná si sama dojít ani pro rohlíky. Domov důchodců
2 minuty čtení
Když mi dcera Tereza oznámila, že má práci, byly jsme obě nadšené. Netušily jsme, jak jí to zničí život. Vždycky jsem ji vedla k tomu, aby si věřila a šla si za svým. Věřila jsem sama, že je dost schopná na to, aby si vybudovala pevné místo ve světě. Nikdy by mě nenapadlo, že se nechá zatáhnout do něčeho, co ji bude pomalu stahovat ke dnu. Moje dcera byla rozvážná, slušná, až příliš důvěřivá
3 minuty čtení
Když jsem odemykala dveře té vilky, měla jsem v očích slzy štěstí. Vybudovala jsem si sen. A o ten mě připravila kamarádka. Roky jsem pracovala jako učitelka v mateřské škole a tajně si kreslila plány na místo, kde budou děti vyrůstat s respektem, laskavostí a radostí. Chtěla jsem školku, kde se nebude křičet. Kde budou barvy, hudba a zahrada plná bylinek. Prodala jsem auto, vzala si půjčku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Chlebovo-cibulová polévka
tisicereceptu.cz
Chlebovo-cibulová polévka
Chlebová polévka byla považovaná za jídlo chudých, ale v kombinaci s cibulí vás její chuť mile překvapí. Potřebujete 3 cibule 1 krajíc starého chleba 1 lžíci oleje 1 lžičku másla 1 lžíci hla
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
epochaplus.cz
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
Lidé odjakživa touží zaznamenat své myšlenky. Jenže to není tak snadné, dokud nemají písmo. Nejstarší značky, které by mohly být písmem, nacházíme už v pravěkých jeskyních. O titul nejstaršího písma se utkává starověká Čína, neolitická kultura Vinču a starověký Sumer. Ale i když máme písmo, na co vlastně psát? V Číně pravděpodobně začínají psát v sedmém tisíciletí před
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
nejsemsama.cz
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
Chcete vědět, jak získat dokonale hebkou, svěží a rozjasněnou pleť? Poradíme vám pár skvělých triků pro každodenní pečující rutinu. Jen si to představte, hladká a rozzářená pokožka bez pupínků, rozšířených pórů i vysušených míst, to by byla krása… Jestli jste si myslela, že s perfektní pletí se zkrátka musíte narodit, rádi vás vyvedeme z omylu. 1.
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
iluxus.cz
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
Svátky jara si užijte ještě se zimními radostmi. Lyžovačka na sluncem zalitých svazích s panoramatem nádherných skalních útvarů jižních Alp či Dolomit, k tomu bezva jídlo a pití. A po návratu rozmazlu
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
enigmaplus.cz
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
Temná silueta v černém závoji se tiše pohybuje po hradních chodbách. Neohlásí se zvukem kroků, jen náhlým chladem a tíživým pocitem, že se něco blíží. Černá paní není jen legenda – její příběh má konk
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
historyplus.cz
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
Na letišti si ještě najde čas na skleničku s francouzskými přáteli. Za chvíli už ruský balet odlétá z Paříže do Londýna. Tanečník Rudolf Nurejev je v povznesené náladě. Až do chvíle, než se k němu skloní ředitel baletu a špitne mu do ucha: „Ty s námi neletíš.“   Jako by do něj udeřil blesk. I když jistý neklid pronásledoval Rudolfa
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
Dobývá vdanou Vlasákovou  tajemný kamarád?
nasehvezdy.cz
Dobývá vdanou Vlasákovou tajemný kamarád?
Tohle by asi nikdo z nás nečekal. Často se mluvilo o tom, že herečka ze seriálu Bratři a sestry Lenka Vlasáková (53) by si vůbec neměla být jistá svým manželem, hercem ze seriálu Ulice Janem Dolanským
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
epochalnisvet.cz
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
Na pódium vystupuje za ovací davu mnich v bílé říze. Přichází vyzvat všechny přítomné, aby šli na smrt ve jménu své víry. Pod vlivem jeho slov lidé klesají na kolena a zanedlouho se ochotně vydají do války v daleké zemi.   Druhá křížová výprava do Svaté země je papežem vyhlášena, ale to neznamená, že se všichni do
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
21stoleti.cz
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. [capt
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
skutecnepribehy.cz
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
Kousek od domu mám uličku, do které jsem vstoupila třikrát. Věřím, že se tam stalo něco hrozného. V té ulici totiž straší. Na nové adrese jsem bydlela skoro rok a jednoho večera, kdy lilo jako z konve, jsem se rozhodla použít zkratku. Ulička spojující dva bloky se mi nelíbila ani za bílého dne a do té doby jsem se