Naše malá Sonička měla ve škole veliké trápení. Nevěděla jsem, jak jí pomoct. Nakonec mi z té situace pomohl jeden bláznivý nápad.

Vycházka s vnučkou Soničkou se tentokráte nepovedla. Místo nadšeného vyprávění, co se v její škole událo, jsem si vyslechla smutný příběh o tom, co musí všechno od třídní učitelky snášet.

Ráda pomáhá

Sonička chodila do čtvrté třídy, o všechno měla zájem, všechno komentovala, všeho si všimla. Například toho, že její spolužačka na tom není dobře. Že nenosí svačiny a je dost strašně oblečená. Hned zjišťovala, jak by mohla té holčičce pomoct.

Sonička má prostě dobré srdíčko. Poradila jsem jí, aby to řekla paní učitelce.

Moje rada ale nepadla na úrodnou půdu. Učitelka moji vnučku před celou třídou zesměšnila, že je drbna a žalobnice. Děti se vnučky zastaly, měly ji rády, ale přesto musela vnučka zažít velkou potupu. A holčička, o kterou se zajímala, také.

Jak na babu?

Měla jsem vztek! Takhle se chovat k dětem? S dcerou jsem to řešit nechtěla, měla dost jiných starostí. Ani Sonička o mojí aktivitě ve škole nechtěla ani slyšet. Prý by měla jen další ostudu. Rozhodla jsem se na učitelku číhat před školou.

Počkala jsem si

Když vyšla a uviděla mě, hned věděla, o co mi jde. Okamžitě na mě vychrlila záplavu slov, že je vnučka rozmazlený mazánek a ve škole každého jen otravuje. Zadívala jsem se učitelce zblízka do očí a řekla:

„Vážená paní učitelko, mám po svojí prababičce zvláštní dar. Vidím budoucnost. Jak vás nikdo doma nečeká, nikdo vás nemá rád. Bude z vás stará opuštěná baba!“ Učitelka hystericky zaječela, odstrčila mě od sebe a začala utíkat a křičet, jako by ji vraždili.

Stal se zázrak

S hrůzou jsem čekala, s čím přijde Sonička druhý den ze školy. Ta ale přiběhla celý rozzářená, že se paní učitelka změnila, dokonce jim během hodiny, kdy malovali, četla pohádku. Nikdy bych nevěřila, že bude ta žena tak pověrčivá.

Podstatné ale je, že to moje čarování zabralo. A to nejen u třídy, kde je moje vnučka, paní učitelka je prý hodná i u těch dalších. Dokonce se stala nejoblíbenější učitelkou na naší škole.

Anna (64), Opava