Domů     V noci nám kolem stanu pobíhali permoníci
V noci nám kolem stanu pobíhali permoníci
3 minuty čtení

Nedali jsme si říct. Místní nás před tím lesíkem varovali. Naštěstí jsme si neustlali v něm, ale jen poblíž. Přesto jsme se dobře nevyspali.

V  mládí dělá člověk hlouposti. Ani já nebyla výjimkou. V období prázdnin jsme se s partou kamarádů rozhodli, že zažijeme nějaké dobrodružství. Vzali jsme stany, spacáky a vyrazili. Vždy jsme si našli místo na přespání, stačila nám k tomu jen nějaká mýtina.

Jednoho dne jsme tak doputovali na místo nedaleko Šluknova. Poobědvali jsme v místní hospůdce a svěřili se štamgastům, že bychom chtěli složit hlavy v nedalekém lesíku.

„Zbláznili jste se?“ řekl nám jeden starší muž. „Je to životu nebezpečné. Vy nevíte, co se o tom lese povídá?“ zvedl varovně prst. „Žijou tam zlí skřeti,“ dodal a další dva u stolu kývali souhlasně hlavou.

Les plný strachu

Ještě za bílého dne jsme vstoupili do lesa. Ačkoli byl podle hodinek pořád den, začali jsme mít z lesa nepříjemný pocit. Nakonec jsme se dohodli, že přece jen složíme hlavy mimo stromy na louce. Při pití čaje z termosky jsme si pak předávali dojmy.

Po celou dobu jsme vnímali nezvyklé ticho a tmavé obrysy stromů. Když jsme se ukládali do stanů, bylo už téměř jedenáct. Ani nevím, kdy jsem usnula, a vůbec si nemůžu vzpomenout, co mě vlastně vzbudilo.

Srdce mi ale tlouklo jako o závod. Zmateně jsem se posadila ve spacáku. Do toho se probrala i kamarádka Jitka vedle mě. „Co to je?“ zeptala se. Seděly jsme a hleděly do tmy, když se znovu ozval ten divný zvuk, který jsem zaregistrovala ve spánku.

Koušou a škrábou

Tichý šepot a našlapování kolem stanu. Dodaly jsme si s Jitkou odvahu a vylezly ven. Svítily jsme kolem dokola baterkou, ale nikdo nikde nebyl. Otevřely se i zbylé stany. „Slyšeli jste to taky?“ ptali se všichni. „Co to bylo?“ Prozkoumali jsme společně celé okolí.

Kamarád Kuba pak najednou ukázal k lesu. Vykřikli jsme hrůzou. Ze tmy tam svítily desítky rudých očí. Okamžitě jsme se schovali do stanů a s hrdly staženými strachy čekali na východ slunce. Pak jsme se sbalili a utíkali do vsi. „Tak co?“ smáli se místní.

„Viděli jste permoníky? Je jich tam plno! Věřte tomu, že kdybyste spali v lese, nedopadli byste tak dobře. Škrábou a koušou! “ Jeden muž ukázal významně na jizvu na předloktí. Od té doby jsme už společně pod stany za dobrodružstvím nevyrazili.

Vendula (57), Děčín

Související články
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud