S tou zlobivou holkou jsme si už nevěděli rady. Rozhodla jsem se, že na ni zavolám čerta, aby ji vzal do pekla.

Mám vnučku Vikinku, která velmi zlobila. Byli jsme přesvědčeni, že si snacha vymýšlí. Osud ale asi chtěl, abych si to zkusila na vlastní kůži.

Iveta dostala ošklivou virózu, a tak jsem si vzala pár dní volna, abych se o vnučku postarala, protože syn v práci chybět nemohl. Už první den jsem měla nervy v kýblu.

Netušila jsem, co to čtyřleté dítě dokáže. Doma se s Viki být nedalo, tak jsem si řekla, že půjdeme ven. Odmítala to a házela po mně věcmi, že nejde. „Pokud se hned teď neoblíkneš, odnesou si tě čerti,“ křikla jsem. Zkrotla a začala se oblékat. U svých dětí jsem nikdy takovou výhrůžku nepoužila.

Zase řádila

Viki však zlobila tak moc, že mi nedala na výběr. Chtěla jsem, abychom byly venku co nejdéle, tak jsme sedly do auta a jely do lesa za městem. Viki už se otrkala z toho, že by mohli přijít čerti, a zase začala zlobit. Utíkala mi po lese, kopala do hub, šlapala po kytičkách a pištěla na celý les.

Bylo nutné ji utahat, aby večer lehla a spala. Zašly jsme hodně hluboko do lesa, připadalo mi, jako kdyby se setmělo. Viki také zpozorněla a bylo vidět, že se trochu bojí. A najednou jsme obě zkoprněly.

Před námi v mlze se objevila postava podivného muže, který se k nám belhal. Viki na mě ze země skočila. Držela se mě jako klíště a slibovala, že už bude hodná, jen ať jde ten čert pryč. Myslím, že to nebyl čert.

Dala bych ruku do ohně, že to byl něčí duch. Posedla mě hrůza. Jak jsem vnučku držela v náručí, dala jsem se s ní na útěk. Měla jsem strach se otočit, takže jsem běžela rovnou z lesa ven.

A je hodná!

Viki celou dobu šíleně pištěla, že muž běží za námi. Strachy se dokonce počurala. Už jsem viděla polní cestu, a trochu se mi ulevilo. Na poslední chvíli jsem se otočila a připadalo mi, že vidím onoho muže, jak zvedá ruku a hrozí.

Viki ze mě po chvíli konečně slezla a celá se klepala. Řekla mi naprosto oddaně: „Babičko, já slibuju, že už budu hodná. Děkuju, že jsi mě tomu čertovi nedala.“

Věra (58), Prachatice