Domů     Strašidýlko ze střelnice mi zdevastovalo byt
Strašidýlko ze střelnice mi zdevastovalo byt
3 minuty čtení

Po té příšerce jsem moc toužila. Přítel se rozhodl, že mi ji vystřílí na pouti. V noci mi ale ta potvůrka udělala ze života naprosté peklo.

Bylo tomu v dobách mého krásného mládí. „Není problém ti tu příšerku vystřílet na kolotočích!“ naznačil mi můj přítel Petr, když jsme kráčeli ke střelnici. Chtěla jsem plyšovou příšerku, která se mi líbila. „Slečna si vybrala dobře. To je poltergeist – duch domácí a hlučný!“ souhlasila žena.

Nabíjela vzduchovku a tvářila se přitom velmi vážně. „Tři střely, 60 korun!“ řekla ještě a já zatajila dech, když Petr namířil na první špejli. Vyšla rána a špejle se rozštípla. Druhá rána totéž a konečně poslední rána – zásah! Plyšové strašidýlko bylo moje.

Probudil mě výbuch

Ten večer jsem poltergeista usadila nad moji postel a spokojeně se zavrtala do peřin. Petr byl kavalír a borec. Rozevřela jsem knihu, po chvíli se mi ale klížily oči a ztěžklá oční víčka přivřela svět.

Probudil mě výbuch! Něco v mém bytě prasklo. Vyběhla jsem bosá do kuchyně a chtěla rozsvítit. Nic! Rozsvítila jsem tedy světlo nad dřezem. Spatřila jsem prasklé torzo žárovky a střepy na stole i na podlaze.

Co se děje?

Všimla jsem si, že se lustr houpal nad mojí hlavou jako houpačky na kolotočové atrakci. Zaposlouchala jsem se do podivného šramotu a hučení, které se ozývalo z komory. Otevřela jsem ji.

Světlo se samo rozsvítilo a jednotlivé pytlíky mouky, kterých jsem tu měla zásoby, začaly jeden po druhém explodovat.

Jeden praskl přímo před mojí tváří. Prudce jsem uskočila a chvíli tápala v kuchyni poslepu, když se velkou silou rozevřela obě křídla oken a vysypalo se z nich sklo! Vykřikla jsem.

S hrůzou, která se mi drala z očí, jsem viděla, jak se zásuvky v kuchyni samy otvírají a začínají z nich vylétávat vidličky a nože.

Jeden z nožů se zapíchl do dveří vedle mé hlavy. Znovu jsem zaječela a vběhla na chodbu ke dveřím. Ve vzduchu se vznášel můj černý deštník. Vyřítila jsem se na chodbu a tam se zastavila.

Zabušila jsem na dveře souseda a vběhla do jeho bytu se samozřejmostí takovou, že soused jen zůstal stát mezi dveřmi. V jeho bytě jsem se pustila znovu do hlasitého křiku. Na holých lýtkách a předloktí se mi objevily dlouhé krvavé škrábance!

Pryč s ním!

Zpátky do bytu jsem se odvážila jen s doprovodem Petra, kterému jsem volala. Všude bylo ticho a klid. Jen hrozná spoušť. Plyšová hračka poltergeista putovala přímo do popelnice.

Jen abych odlehčila svým nervům, vzal mě Petr znovu na kolotoče. Prošli jsme kolem střelnice. „Halóóó, pane, nevystřílíte slečně našeho poltergeista? Máme ho posledního!“ Dělali jsme, že neslyšíme.

Libuše (56), Vysočina

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.