Domů     Když ne já, tak ani jiná
Když ne já, tak ani jiná
5 minut čtení

Nikdy by mě nenapadlo, že žena, matka, může dělat takové věci. Chtěla nám co nejvíce ublížit, ale nejvíc ze všeho nakonec ublížila sama sobě.

V autě je mi už pěkné horko. Je krásný letní den, slunce praží do kapoty. Jak krásně by bylo třeba na koupališti nebo někde na výletě. Místo toho tu sedím, škvařím se ve vlastní šťávě a čekám na Ivana. Je na návštěvě v nemocnici. Vlastně na psychiatrickém oddělení zdejšího blázince.

Šel navštívit syna a já trnu hrůzou, v jakém stavu se ke mně zase vrátí. Bude se hroutit z toho, že ho kluk nechce ani vidět, nebo se zase ze všeho bude obviňovat? Už jsem úplně bezmocná a bezradná.

Přitom se to všechno nemuselo stát, kdyby bývalá Ivanova manželka měla všech pět pohromadě. To ona by ze všeho nejvíc patřila do blázince.

Pracovní schůzka

S Ivanem jsem se potkala před dvěma roky. Bylo to pracovní setkání. Vedl tehdy tým konkurenční firmy a naše obchodní jednání bylo velmi strohé a profesionální. Možná dokonce trochu vypjaté.

Proto mě dost udivilo, když mi Ivan asi za dva dny telefonoval a pozval mě na kafe.

Myslela jsem, že chce něco pracovního projednat. Mýlila jsem se. A na kávu jsme pak chodili ještě další tři týdny, než mi konečně řekl, o co mu ve skutečnosti jde, že se do mě zamiloval. Nemohla jsem než přiznat, že ani on mi není lhostejný. A tak jsme spolu začali randit.

Minulost byla vyřešená

Oba jsme byli už nějakou dobu rozvedení. Ivan už tři roky a já dva. Tvrdil mi tehdy, že má už s ex i s dětmi vše vyjasněné. Já jsem s bývalým problémy neměla. On odešel ode mne k mladší ženě a založil si novou rodinu.

S našimi společnými dětmi se pravidelně scházel a já ho vůbec nezajímala, což mi samozřejmě nevadilo. Jenže Ivanova ex asi v takovém klidu nebyla. Brzy se to mělo ukázat.

Kamarádka nad zlato

Po půlroce jsme se rozhodli, že se s Ivanem sestěhujeme a začneme spolu žít. Měla jsem v té době důvěrnou kamarádku Terezu, které jsem se se vším svěřovala. Bohužel jsem nevěděla, že zná Mirkovu bejvalku a že jí všechny intimnosti našeho vztahu vykládá.

Důvěřovala jsem jí, a vůbec by mě nenapadlo, že nás takto probírá s tím nejméně vhodným člověkem.

Vyvolala špatné emoce

I když původně o Ivana neměla už zájem, začala se najednou jeho bývalka chovat jako pominutá. Nejprve mu volala a chtěla s ním řešit nějaké problémy s dětmi. To jsem samozřejmě dokázala pochopit. Pak potřebovala s něčím pomoc v domácnosti. Neustále ho naháněla, něco konzultovala.

Ivana to štvalo a vůbec to na něj nezabíralo, jak by si zřejmě přála. A tak vymyslela svůj zrůdný plán. Začala proti Ivanovi štvát jeho syna. Byl právě v pubertě a v období velké opozice proti dospělým. Otec byl dobrý terč.

Maminka mu totiž namluvila, že je opustil a že žije s nějakou podivnou ženskou, která je, děti, navíc okrádá o peníze, které patří samozřejmě jim.

Ivana to úplně zlomilo

Ivan byl na svého syna vždy velmi pyšný a miloval ho. Jenže Mireček se k němu začal chovat velice odtažitě, až nepřátelsky. Vytýkal mu, že kašle na mámu, že je opustil. A pak přišel s tím, co mu nakukala jeho matka. Prý dělá celé rodině ostudu.

Chodí s nějakou pochybnou ženskou. Ivan s ním chtěl o tom rozumně promluvit, seznámit nás, ale nešlo to.

Pohádali se a Mireček tátovi řekl, že dokud bude s tou potvorou, tedy se mnou, nechce ho vidět. Ivan je hodná a mírná povaha, takže se před synem ovládl a nedal mu ani pár facek, které by si byl zasloužil. Složil se až doma, i když mi celou pravdu neřekl. Asi se bál, že by mě to moc ranilo.

Napsal mi několik vzkazů

Dozvěděla jsem se vše až od Mirečka. Ten mi poslal několik dost ošklivých dopisů, ve kterých mi vlastně „přikazoval“, abych tátu nechala být. Jeho slovník byl přitom velmi nevybíravý a urážlivý. Jak vůči mně, tak vůči tátovi.

Byla jsem v šoku a nechápala vůbec, o co jde. Vlastně to nevím dodnes. Chtěla bývalka, aby se k ní Ivan vrátil? Nebo jen nesnesla pomyšlení, že je šťastný i bez ní, a potřebovala škodit? Ať je to, jak je to, nešťastnou náhodou jeden z těch dopisů objevil Ivan.

Pořádně se chytli

Tehdy do Ivana vjel vztek a rozzuřený, jak jsem ho ještě nikdy neviděla, vylítl z domu. Co se dělo v bytě jeho exmanželky, co všechno řekl synovi, dodnes úplně nevím. Prostě s nimi přerušil kontakty a odvolal zájezd na hory, kam měli spolu odjet.

Tehdy jsem se snažila stát při Ivanovi a říkala jsem si, že se vše nakonec přežene, protože Mireček dospěje a pochopí, jak to všechno je. Jenže pak se stalo něco strašného.

Nemyslel to ale vážně

Za pár dní po tom incidentu Mireček spolykal nějaké prášky a odvezli ho do nemocnice na výplach žaludku. Byl to pokus o sebevraždu, ale všichni měli jasno. Byla to demonstračka, zabít se doopravdy nechtěl. Všichni měli jasno, kromě bejvalky a Ivana.

Všichni mají jasno

Mirečkova matka všechnu vinu za to, co se stalo, svalila na něj. A on tu vinu na sebe vzal. Naše vztahy to pěkně zamotalo. Mireček je na psychiatrii na pozorování. Ivan je těsně před zhroucením, obviňuje se.

Bojím se, že nakonec obviní i mě, že mě neměl vůbec potkat. Z toho celkového marasmu však nemá nakonec žádnou radost ani bejvalka, která zničila vlastního syna. Tak proč to všechno?

Helena K. (56), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Bydlela jsem jen s babičkou v malém venkovském baráčku, slepice někdy zabloudily i do kuchyně. Ale bylo mi tam náhodou dobře. Je to už dávno. Naši utekli do Rakouska v pevném přesvědčení, že dítě, tedy mě, za nimi československé úřady urychleně pošlou. Nevím, kdo jim to nakukal, třeba se to někdy doopravdy stalo, ale v našem případě to takhle nefungovalo. Zůstala jsem v Čechách, na krku babičce
4 minuty čtení
Nikdy bych si nemyslela, že skončím v domově důchodců. Ale stalo se to, a co bylo nejhorší, to byl fakt, že jsem tam narazila na někoho hodně zlého. Když jsem si podruhé zlomila nohu, která se ne a ne dát do pořádku, uznala jsem porážku. Sama to už nezvládám. Syn měl starosti se svou firmou, dcera léta žila s rodinou v Německu a já už nebyla schopná si sama dojít ani pro rohlíky. Domov důchodců
2 minuty čtení
Když mi dcera Tereza oznámila, že má práci, byly jsme obě nadšené. Netušily jsme, jak jí to zničí život. Vždycky jsem ji vedla k tomu, aby si věřila a šla si za svým. Věřila jsem sama, že je dost schopná na to, aby si vybudovala pevné místo ve světě. Nikdy by mě nenapadlo, že se nechá zatáhnout do něčeho, co ji bude pomalu stahovat ke dnu. Moje dcera byla rozvážná, slušná, až příliš důvěřivá
3 minuty čtení
Když jsem odemykala dveře té vilky, měla jsem v očích slzy štěstí. Vybudovala jsem si sen. A o ten mě připravila kamarádka. Roky jsem pracovala jako učitelka v mateřské škole a tajně si kreslila plány na místo, kde budou děti vyrůstat s respektem, laskavostí a radostí. Chtěla jsem školku, kde se nebude křičet. Kde budou barvy, hudba a zahrada plná bylinek. Prodala jsem auto, vzala si půjčku
5 minut čtení
Potkala jsem ji, když jsem hledala pomoc k nemocné matce, o kterou jsem se starala. V té chvíli mi přišla jako zázrak seslaný z nebe… Přišlo to nečekaně. Moji maminku před lety ranila mrtvice. Z ničeho nic. Tahle žena plná elánu a chuti do života se přímo před našimi zraky sesunula k zemi. Byli jsme právě u ní na nedělním obědě a ona se nám chystala servírovat svoji vynikající pověstnou svíčkov
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Časopis JUNIOR 21.století, se kterým děti rostou, slaví 20 let
nasehvezdy.cz
Časopis JUNIOR 21.století, se kterým děti rostou, slaví 20 let
Možná si to pamatujete i vy. Ten pocit, když dítě poprvé vezme do ruky časopis a začne se ptát. Proč? Jak? Co bude dál? Právě takové okamžiky už dvacet let vytváří magazín JUNIOR 21. století, který le
Digitální svět začíná pod mořskou hladinou
21stoleti.cz
Digitální svět začíná pod mořskou hladinou
Pod hladinami oceánů leží přes 1,4 milionu kilometrů optických kabelů, což je více než trojnásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Ty přenášejí více než 95 % světového internetového provozu včetně fi
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Tichý zloděj vašich zubů
nejsemsama.cz
Tichý zloděj vašich zubů
Přijít o zuby je děsivá představa. Nenápadný zánět dásní vás o ně může připravit velmi lehce, zejména když se vyhýbáte návštěvě zubaře. Zánět dásní postihuje víc než tři čtvrtiny dospělých. Hodně lidí ale netuší, že se tento problém, který může končit ztrátou zubů, týká i jich. Prvním příznakem je lehké zarudnutí a slabý otok dásní. Později se objevuje krvácení
Longines HydroConquest spojují dobrodružství s elegancí
iluxus.cz
Longines HydroConquest spojují dobrodružství s elegancí
Značka Longines představila novou generaci kolekce HydroConquest, která navazuje na téměř dvě století švýcarské hodinářské tradice. Kompletně přepracovaná modelová řada spojuje moderní design s osvědč
Studovala první česká architektka načerno?
historyplus.cz
Studovala první česká architektka načerno?
Varoval ji, že studium architektury je náročné i fyzicky. Vadila mu její neznalost angličtiny a francouzštiny. Milada přesto Jana Koulu přesvědčí, aby jí dal šanci na pražské technice studovat. Všem škarohlídům brzy dokáže, že si tuto příležitost zasloužila. Na dívčím gymnáziu Minerva v Praze získala kvalitní humanitní vzdělání. Jenže Milada Pavlíková (1895–1985) ho nevyužije, což
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Ticho ve vesmíru? Ne tak docela aneb jak „zní“ planety a černé díry
epochaplus.cz
Ticho ve vesmíru? Ne tak docela aneb jak „zní“ planety a černé díry
Vesmír se často popisuje jako absolutní ticho. Jenže to je jenom polovina pravdy. Kde není vzduch, tam se zvuk opravdu nešíří, ale jakmile se objeví plyn, plazma nebo data z teleskopů, začne kosmický prostor „hrát“. Planety šumí, černé díry duní a vědci jejich neviditelné vibrace převádějí do zvuků, které nás překvapivě děsí i fascinují. Ve
Pochopila jsem, že takový život není pro mě
skutecnepribehy.cz
Pochopila jsem, že takový život není pro mě
Nikdy neříkej nikdy! To je velmi pravdivé přísloví. Nechtěla jsem žít na venkově a dřít na poli, i tak jsem se vdala za muže, který snil o vlastní farmě. Nikdy jsem nebyla holkou, která by toužila žít na venkově, starat se o zvířata a velkou zahradu, skleník, případně dokonce pole. Vysnila jsem si život v pohodlí panelového domu ve velkém městě,
Fort Jefferson: O 16 milionů cihel se nikdy neválčilo
epochalnisvet.cz
Fort Jefferson: O 16 milionů cihel se nikdy neválčilo
Na první pohled se mu ta skupinka opuštěných ostrůvků zalíbila. Jeví se jako ideální místo pro vybudování námořní stanice. Bohužel komodor David Porter zjistí, že na nich není žádná pitná voda, a svou pozornost zaměří jinam. Ovšem Američané se do tohoto ráje kousek od Floridy brzy vrátí a přece jen zde začnou stavět…   Pro
Kontroverzní Wolfgang Beltracchi poprvé v Praze
epochanacestach.cz
Kontroverzní Wolfgang Beltracchi poprvé v Praze
Od 7. května do 27. září 2026 představuje Wolfgang Beltracchi v pražském Obecním domě svoji aktuální tvorbu pod názvem „Divine Stories“ – „Božské příběhy“. Před 15 lety šokoval Beltracchi jako padělatel svět umění – svojí první pražskou výstavou ho nyní znovu provokuje. Skutečnost, že jde o umělce, který byl v roce 2011 odsouzen za falzifikaci
Hřbitov bláznů: Ozývá se zde energie násilníků?
enigmaplus.cz
Hřbitov bláznů: Ozývá se zde energie násilníků?
Za tajemnými a strašidelnými místy nemusíme vždy do zahraničí. I v české kotlině najdeme zákoutí, na kterých se vám zježí chlupy na zátylku. Patří mezi ně bezpochyby i řada historických hřbitovů. Příb