Domů     Květina potěší i květinářku
Květina potěší i květinářku
3 minuty čtení

Vždy jsem věřila, že květina vykouzlí úsměv na tváři každé ženě. Nespletla jsem se. Mně květiny od toho pravého muže rozzářily celý svět.

Mít vlastní malé květinářství byl už od dětství můj sen. Jako malá jsem otrhávala snad každou louku v okolí a pečlivě poté luční květy skládala do úhledných kytic, pro maminku. „Ty jsi má květinářka!“ říkala mi a já jsem si malovala svou budoucnost.

Až budu dospělá, otevřu si to nejhezčí květinářství široko daleko. A taky se vdám, budu mít čtyři děti, a ty budu vychovávat v domě s velkou zahradou. Všechna má přání se mi pochopitelně nesplnila.

Splněný sen

Táhlo mi na třicet, byla jsem svobodná a bydlela v garsonce. Sama ne, ale s mým synkem Ondrou. S jeho tátou jsme se nevzali, vlastně jsme spolu nikdy ani pořádně nechodili.

Musela jsem se tedy ohánět, abych jako matka samoživitelka Ondrovi zajistila co nejhezčí dětství.

Představa velké rodiny a domku se zahradou se mi vzdalovala. Jeden sen se mi ale přece jen splnil. Měla jsem své malé květinářství. A většinu svých zákazníků znala jako své boty.

Stejně tak, jako oni znali mě a mého synka, který v obchůdku mezi květinami často pobíhal.

Bylo to tehdy mimořádně krásné jaro, když se v květinářství objevil ten neznámý zákazník. „Potřeboval bych uvázat kytici,“ řekl stroze a nechal volbu květin na mně.

„Květina vždycky potěší, tak ať se líbí!“ řekla jsem mu, když odcházel a podala mu svázané gerbery. Poděkoval, usmál se a odešel. Milý pán, prolétlo mi hlavou.

Ta je pro vás

O týden později se objevil znovu. „Potřeboval bych uvázat kytici,“ řekl stejně, jako minule. Zeptala jsem se tedy jako obvykle, jakou má představu. „Jaké jsou vaše nejoblíbenější?“ zeptal se mě. A tak jsem svázala krásnou kytici lilií. „Tady to je, květina vždycky potěší,“ řekla jsem, jako vždy, a podala mu ji.

„Já vím, tak si ji nechte, ta je pro vás,“ odpověděl mi, mile se rozloučil a odešel. Stála jsem tam, jako opařená. Podobná situace se v příštích týdnech opakovala několikrát.

„Mami, je tady zase ten strejda,“ křičel na mě radostně Ondra, který se s sním už dokonale spřátelil.

Když mi koupil asi desátou kytici, konečně se odhodlal a pozval mě i Ondru na zmrzlinu. A tak jsem se pomalu sbližovala s mužem svého života. O pár let později jsme se vzali. Nakonec se mi splnil i můj sen o velké rodině a domku se zahradou.

Alžběta (57), západní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika