Domů     Po smrti matky se domov proměnil v dům ozvěn
Po smrti matky se domov proměnil v dům ozvěn
3 minuty čtení

S matkou jsem žila celý život, byla tak hrozná a dominantní, že jsem se kvůli ní ani nevdala. K závěru života se to s ní už nedalo vydržet. A po jejím pohřbu bylo ještě hůř!

První do domu vkročila zdravá noha, pak obě francouzské hole, a nakonec noha obalena sádrou. Ta bílá na mém zjevu působila křiklavě, neboť zbytek mých šatů byl ve smutečním.

Právě jsem na poslední cestu doprovodila svoji matku. Pohřeb měla hezký se spoustou slz. Já jsem však neplakala. Můj vztah s matkou byl ke konci jejího života složitý a napjatý.

Volala ze záhrobí?

Vkročila jsem, lépe řečeno, vbelhala jsem se velkého rozlehlého poschoďového domu, prvorepublikové vily stojící až na samém konci ulice. To ticho jakoby se zhmotnilo. Shodila jsem černé lakované střevíce z nohou a usedla na kanape pod schodištěm.

Masírovala jsem si prsty u zdravé nohy v černé punčoše s bolestivým výrazem ve tváři. Střevíc byl nový a na mé nebohé noze působil jako španělské inkviziční skřipce. V tom mé kapse zazvonil mobil! Pohlédla jsem na display. Volala mi matka! Po zádech mi přejel studený pot.

Ten se mi zaperlil i na čele. Matka mi volala ze záhrobí! Špatný vtip, pomyslela jsem si a odhodila znechuceně mobil vedle sebe na kanape. Vystoupala jsem schodiště bosá. Mé nohy potřebovaly odpočinek, jakožto i celá má duše.

Žila jsem s matkou sama. Všechny mé milostné vztahy nevyšly. Neměla jsem přítele, neměla jsem děti, ale měla jsem za to matku, která byla depresivním mrzoutem a nekonečným komandantem.

Nedala mi spát

Ulehla jsem do postele a chtěla usnout. Probudila jsem se uprostřed noci. Ten hlas zněl z matčina pokoje. „Celý život jsem se o tebe starala a ty jsi na pohřbu ani slzu neuronila.

Pěkně mi mé zásluhy oplácíš!“ ozvalo se domem a jako ozvěna ta slova vyřčená matkou rezonovala v mém pokoji.

Zděšeně jsem se posadila a civěla s vytřeštěnýma očima do tmy. „Konečně jsi se mě zbavila. Můžeš slavit. Máš klidný spánek? Ani pes po mně v tomto domě neštěkne, kdyby tu nějaký byl!“ pokračovaly matčiny výtky.

Šmátrala jsem v temnotě po vypínači od stolní lampy a shodila přitom berle, opřené o postel. Zarachotily v naprostém tichu jako vesmírný hrom! „Nikdy jsi v životě nic nedokázala. Všechno jsem musela zařídit já.

Ty jsi pro mě ani prstem nehnula. Pěkného vděku jsem se dožila!“ Popadla jsem berle a belhala se k vypínači pokoje. Rozsvítila jsem a poslouchala, jestli se matčin hlas ozve znovu.

Nekonečné výčitky

„Pěkného vděku jsem se dožila!“ opakovala se stále stejná věta jako hlasité echo po domě. Zacpala jsem si uši a zalezla pod peřinu. Druhého dne jsem z domu odstranila všechny věci, které matce patřily. Někde jsem četla, že to v podobných případech pomáhá.

Pracovala jsem celý den. V noci jsem ulehla a spala. Matčin hlas se už neozval. Ráno bylo růžové a já se usmívala nad tím, jak jsem na svoji zlou matku vyzrála. V tom zazvonil telefon. Pohlédla jsem na mobil a na těle mi naběhla husí kůže! Volala mi matka!

Jarmila (53), Tábor

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.