Domů     Opravdu se mohou duše převtělovat?
Opravdu se mohou duše převtělovat?
3 minuty čtení

Na to, že se po smrti vrátíme znovu v jiném těle, věří hodně lidí. A někteří z nich dokonce dostanou nečekané důkazy!

Můj příběh začal před lety tím, že mi manžel vyprávěl jeden neobvyklý sen, který se mu už poněkolikáté za sebou zdál. Zjevil se mu v něm jeho otec, o kterého přišel před několika lety, a sdělil mu, že se znovu vrátí na zem v jiné podobě. Prý přijde znovu do rodiny v podobě malého chlapce.

Narodil se synovec

Ani jeden z nás jsme tomu samozřejmě příliš nevěřili, vždyť to byl jenom sen. Ale shodou okolností v té době čekala dítě žena jeho mladšího bratra, tedy moje švagrová. A opravdu se jí o pět měsíců později narodil chlapeček. Dostal jméno Matěj.

Cesta na hřbitov

Čas utíkal. Na ten sen jsme už s manželem oba dávno zapomněli, když se nám jednoho odpoledne nečekaně připomenul. Šli jsme se švagrem a jeho rodinou na hřbitov. Synovci Matějovi byly tehdy necelé čtyři roky.

U hrobu tchána, kterého jsem nikdy nepoznala, jsme se všichni na chvíli zastavili, abychom za něj zapálili svíčku. Malý Matěj se podíval na jeho fotku a potom řekl něco, co nás šokovalo! „To jsem já, tatínku.“

Pouhá náhoda?

V tu chvíli jsem se zarazila. S manželem jsme se na sebe zaraženě podívali. Viděla jsem, že si stejně jako já vzpomněl na ten sen. Brali jsme to nejdřív jako tajemnou a mrazivou náhodu, výplod fantazie malého dítěte.

Vždyť si můj synovec a zemřelý tchán nebyli ani trochu fyzicky podobní! Dlouho jsme pak o té příhodě s manželem mluvili.

On se s ní pak svěřil i svému bratrovi, ale více po tom nepátrali. Dospěli k závěru, že to byla nejspíš jen nějaká náhoda. Po dalších dvou letech k nám na návštěvu přijela pro změnu moje mladší sestra se svojí sedmiletou dcerou.

Další překvapení

Žila v zahraničí, kam se kdysi provdala. Den po velké rodinné sešlosti, kde holčička poznala Matěje, jsme šli opět všichni na hřbitov. A tentokrát přišel šok ze strany mojí neteře! Když u hrobu ve vitrínce viděla fotku mého tchána, řekla, že to je Matěj!

Teď už nikdo z nás nevěřil, že by šlo o pouhou shodu okolností. Dodnes si to ale nedovedeme vysvětlit. Setkali se snad neteř a synovec někdy v minulých životech?

Smrt není konec

Možná že ten sen, který se kdysi manželovi zdál, nebyl pouhým snem. Možná že se duše milovaných lidí opravdu převtělují do dalších potomků v rodině. Od té doby se o podobné věci hodně zajímám a věřím tomu, že smrtí člověka všechno nekončí.

Jsem přesvědčená o tom, že jeho duše dál někde existuje, a dá-li Bůh, tak se s dotyčným nějakým způsobem ještě někdy shledáme.

Marcela Č. (53), Hradec Králové

Související články
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
5 minut čtení
Jako každý rok, i tehdy jsme se s manželem těšili na zimní dovolenou na horách. Místo pohody nás ale hned první noc čekaly krušné chvíle. S manželem jsme na lyžařské výlety do Rakouska jezdili pravidelně. Hory a sníh jsme s manželem milovali. Oba jsme byli zapálení lyžaři a každou zimu jsme se už nemohli dočkat, až zase strávíme týden v rakouských Alpách. Nepříjemný pocit Jednou jsme změn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let