Domů     Opravdu nikdy nechoď přes lávku!
Opravdu nikdy nechoď přes lávku!
3 minuty čtení

Maminka mi říkala, abych touhle cestou raději nechodila, já jsem ten den ale neměla rozhodně na vybranou. Na její varování jsem nedala a navždy mi to změnilo život.

Můj tatínek byl myslivec, vyrůstala jsem tedy na samotě v hájence u lesa, což bylo vždy kouzelné ale i náročné. Musela jsem vstávat opravdu brzy, abych se dostala do školy a do práce. Nejbližší autobusová zastávka totiž zrovna blízko nebyla.

Auto jsme neměli a každá taková ranní cesta přes les k autobusu mi zabrala bezmála hodinu. Byla tu tedy ještě jiná, podstatně kratší cesta podél širokého potoka a potom přes lávku rovnou do vsi, tuhle trasu mi ale maminka odjakživa zakazovala.

„Nikdy nechoď přes lávku, je vratká, spadla bys do vody,“ říkala a já doufala, že se někdy najde někdo, kdo lávku opraví a já se nebudu muset trmácet přes hory doly. Dospěla jsem, dodělala školu a nastoupila do práce, na naší samotě se ale nic nezměnilo.

Rodiče stále neměli auto. Stará lávka byla dál v hrozném stavu, ne-li horším. A já byla odhodlaná, že si za první ušetřené peníze auto pořídím. Konec vstávání v půl páté ráno! Na to zadrnčení budíku ve tmě jsem si prostě nikdy nezvykla.

Není jiná možnost

Jednoho rána ale budík nezazvonil.Vzbudila jsem se, venku už svítalo a za oknem se rodil zimní den. Podívala jsem se na hodiny a zhrozila se. Za chvíli jede autobus, nemám šanci ho stihnout. Leda bych to vzala přes lávku.

Nemohla jsem přijít pozdě do práce. Vystřelila jsem z hájenky jako šíp. Bořila se po lýtka ve sněhu na neprošlapané cestě, až jsem přiběhla k lávce. Byla opravdu v prachbídném stavu.

Většina prken už chyběla, musela jsem se tedy vydat po holém trámu. Jiná možnost nebyla. Kolena se mi klepala, nesmírně to klouzalo a já se urputně přidržovala zábradlí, které už drželo jen na čestné slovo.

Na vás jsem čekala

„Co tam děláte, ženská? Chcete tam spadnout?“ ozval se odněkud mužský hlas a já samým leknutím zavrávorala ještě víc. Naštěstí už jsem byla skoro na konci, a tak můj pád zachytily ještě včas nějaké cizí, silné ruce, které mě stáhly na břeh.

Přede mnou stál pohledný muž v uniformě lesníka a nevěřícně na mě zíral. „Děkuju, já běžím na autobus,“ řekla jsem ještě rozklepaným hlasem. „A proto si tu hrajete na kaskadéra?“ smál se a očividně si myslel, že jsem blázen.

„A co tu děláte vy?“ zeptala jsem se a on se usmál a řekl: „Já jsem přišel opravit lávku!“ Musela jsem se smát. „Tak na vás já čekám celý život,“ řekla jsem mu a tehdy jsem nevěděla, kolik pravdy v té větě je. Zachránil od věčné samoty můj domov ale i mě. Lávku opravil a za rok mě přímo na ní požádal o ruku.

Květa (63), Pardubicko

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může