Domů     Málem mě zabil pro pár korun
Málem mě zabil pro pár korun
4 minuty čtení

Dobro nebývá vždy odměněno dobrem. Ale to samotné zklamání, že vůbec k něčemu takovému došlo, je mnohem horší než to, co se mi stalo.

Stojíme proti sobě, dělí nás pouze jedna řada lavic v soudní síni. Eda má na rukou želízka, já visím na berlích. Uhýbá pohledem, klopí hlavu.

Chtěla bych, aby se mi podíval zpříma do očí, abych v nich mohla hledat odpověď na mou otázku, která zůstane asi navždy nezodpovězená: Proč? Vždyť měl u mě vždycky všechno, co potřeboval.

S mužem jsme našli řešení

Když jsem se vdávala, měla jsem v plánu velkou rodinu. Oba jsme s mužem Jiřím milovali děti. Jenže se nám jaksi nedařilo. Nakonec jsme se svěřili do rukou odborníků a absolvovali řadu vyšetření. Ukázalo se, že děti mít nemohu.

Byla to pro mě hrozná zpráva. Když jsem se trochu vzpamatovala, navrhla jsem manželovi, abychom se rozvedli. Nechtěla jsem stát v cestě jeho snu mít velkou rodinu. On to však rázně odmítl, zůstal se mnou a jako první navrhl adopci.

Je to dobrá volba

Říkala jsem si, proč ne. V dětských domovech žije tolik „nechtěných“ dětí, proč některému nedopřát opravdovou rodinu. A tak jsme si po náročných testech, pohovorech a papírování přinesli domu Edíka.

Bylo to ještě mimino. Krásné sladké dítě, které jsme si s manželem okamžitě zamilovali. Od prvního momentu byl naším milovaným synem. Proto jsme si nevzali nakonec ani další plánované děti. Chtěli jsme se plně věnovat Edíkovi.

Měli jsme z něj radost

Edík byl poslušné, roztomilé dítě. Byl velmi zvídavý a manžel ho moc rád poučoval o všem možném. I ve škole byl náš syn pilný žáček a dobře se učil. Tedy jen na základní škole. Pak nastoupil na průmyslovku a vše se změnilo. Nastaly nám složité časy. Jako když mávneš kouzelným proutkem, náš vzorný syn se změnil.

Změna nás zaskočila

Začal zanedbávat učení, chodil za školu, doma na nás byl drzý a vůbec nás neposlouchal. Zprvu jsme si říkali, že je to jen pubertální revolta a že ho to přejde. Když jsme ale zjistili, že ke všemu ještě začal brát drogy, pochopili jsme, že je zle.

Jenže s Edou nebyla žádná řeč. A když jsme trochu přitvrdili a vyžadovali poslušnost,jednoduše se sbalil a odešel z domu.

Zámek jsme nikdy nevyměnili

Měl klíče od bytu, a tak se vracel potajnu, když jsme nebyli doma. Vyjedl lednici, sebral něco, co se dalo zpeněžit. Přiznám se, že jsem mu tam často sama nechávala nějaké peníze. Byla jsem vlastně ráda, že mám o něm alespoň tímto způsobem zprávy, že žije. Proto jsem nedovolila, aby manžel vyměnil zámek ve dveřích.

Doma mě prostě nečekal

Tehdy ráno jsem zaspala, nebylo mi dobře, a tak jsem zavolala do práce a vzala si volno. Udělala jsem si snídani a najednou zaharašily klíče ve dveřích. Srdce mi poskočilo radostí. Konečně zase uvidím Edu. Stál ve dveřích celý zaražený, ale neutekl.

Chvíli jsem se snažila s ním komunikovat. Ale na mé otázky vůbec nereagoval. Celkově se choval velmi divně a neustále jen opakoval, že potřebuje peníze. Dál už si toho moc nepamatuji. Probrala jsem se až v nemocnici, po operaci.

Měla jsem komplikovanou zlomeninu nohy, pánve a další pohmožděniny. To vše po pádu z balkonu ve druhém patře našeho domu. Edu obvinili z pokusu o zabití a já se už nikdy na nohu pořádně nepostavím. To je konec naší rodinné pohádky.

Milena D. (56), severní Čechy

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika