Domů     Mé odpuštění nám zachránilo manželství
Mé odpuštění nám zachránilo manželství
3 minuty čtení

Kdysi jsme si s mým manželem prošli tím, čemu se neurčitě říká „manželská krize“. Nevěřila jsem, že se ještě někdy dokážeme zvednout a jít dál životem společně.

Manžel si za mě před pár lety našel náhradu a mně zůstaly oči pro pláč, prázdný dům a soucitné pohledy okolí. Že se můj muž schází s o deset let mladší ženou, bylo na malém městě veřejným tajemstvím.

Domek z karet

Když naše děti vylétly z hnízda, byla to pro nás pochopitelně velká změna, s níž jsme se nejprve snažili vypořádat společně. Stačil ale pouhý rok, abych si uvědomila, že už si jdeme každý svou cestou.

Martin, můj muž, začal trávit mnohem více času v práci, neustále telefonoval a na každou mou otázku odpovídal úsečně. A já, jako starostlivá manželka, jsem celou tu dobu myslela, že je chudák přepracovaný. O to víc jsem se snažila budovat klidné zázemí.

Domov se mi ale brzy rozpadl jako domek z karet. Na nevěru mého muže jsem přišla při pročítání výpisu z našeho společného účtu. Co znamenaly všechny ty platby za večeře, kina či kavárny Martin nezapíral. S klidným výrazem ve tváři mi řekl: „Scházím se s někým jiným.“ Pár dní nato se odstěhoval – k ní.

Zdálo se mi to celé neuvěřitelné, jako bláznivý román, jako zlý sen, z něhož se mi nedařilo probudit několik měsíců. Až mě najednou probudil sám Martin.

Žili jsme bez sebe necelého půl roku, než si Martin uvědomil, že život po boku mladé milenky nemá sebemenší budoucnost.

S prosíkem o odpuštění a sbalenými kufry se následně objevil před mým prahem. „Nemůžeš mu to odpustit?“ „To se nedá odpustit,“ domlouvala mi tehdy má kamarádka Pavla, která se nemohla smířit s tím, že jsem po tom všem Martina vzala zpět domů.

Měla samozřejmě pravdu, nedalo se jen tak smazat to, co naše manželství tak zásadně poznamenalo, a přesně to jsem také manželovi řekla.

Dokázali jsme to kvůli rodině

Opět jsme žili spolu a on se snažil, bylo na něm znát, že by mi snesl modré z nebe, kdyby to náš vztah zachránilo a já jsem mu po nějaké době přece jen nakonec dokázala odpustit.

Hlavně proto, že o mé odpuštění doopravdy stál a také kvůli našim dětem a rodině. Ani jeden z nás jsme nedovedl naše manželství zahodit a od té doby se oba snažíme tuhle druhou šanci nepromarnit.

Za minulostí jsme se rozhodli udělat tlustou čáru a zbytek života začít s čistým štítem. Před pár měsíci jsme se stali potřetí prarodiči a náš malý vnouček Jiřík je teď ta naše největší radost. Nic není víc, než rodina!

Olga (62), Karlovarsko

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let