Domů     Štěstí na mě čekalo na saních
Štěstí na mě čekalo na saních
3 minuty čtení

Díky mé mladší sestřičce se mi konečně podařilo sblížit se s člověkem, kterého jsem tolik milovala. Dodnes jí za to děkuji.

Být starší sestrou je ta největší otrava na světě, přesně to jsem si tehdy říkala. Bylo mi sedmnáct, rodiče měli stále hodně práce a já jsem musela často hlídat svou o deset let mladší sestru.

Nechápejte mne prosím zle, měly jsme se rády. Avšak když v tom věku máte neustále za zády malou sestru, máte pocit, že to je nesnesitelné.

Já už nesáňkuju

„Půjdeš se mnou sáňkovat?“ zeptala se mě jednou Petra s tou svou dětskou nevinností. „Ne! Je mi sedmnáct, já už sáňkovat nechodím!“ odsekla jsem jí tehdy nepříjemně.

Pochopitelně jsem si už tehdy připadala až příliš dospělá na tak dětinskou kratochvíli a rozhodně jsem se nechtěla ztrapňovat někde na kopci.

Co kdyby mě viděl Štěpán, napadlo mě tehdy a oklepala jsem se při představě, jak se mi můj idol směje, zatímco já se válím ve sněhu v doprovodu malé sestry. Štěpán byl má tajná láska, o tři roky starší a samozřejmě si mě nevšímal. Kdyby se to tak změnilo, přála jsem si…

Stála jsem právě ve frontě v samoobsluze, když jsem ho uviděla. Šel po chodníku v doprovodu jeho mladšího bratra a za sebou táhl sáňky. Nevěřila jsem svým očím a musela se smát, zjevně jsme spolu měli společného daleko víc, než jsem si myslela.

I on byl nejspíše vytíženým starším bratrem. Na rozdíl ode mě mu ale zřejmě bylo úplně jedno, kdo se mu bude smát. V tu chvíli to bylo jasné, musím okamžitě na kopec. Vyběhla jsem ze samoobsluhy a upalovala domů. „Oblékni se, jdeme sáňkovat,“ popoháněla jsem vykulenou Petru.

Nedivím se jí, ještě včera jsem ji okřikla, že na sáňkování už jsem stará, a teď jí rvu na hlavu kulich a nemůžu se dočkat toho, až vyrazíme sjíždět kopec. Když jsme dorazily na místo, už tam bylo rušno.

Nebylo snadné v tom mumraji Štěpána najít, ale naštěstí mi pomohla má milovaná sestřička.

Naše cesta stále nekončí

Jak se nakonec ukázalo, malý bráška mého idolu byl jejím kamarádem ze školy, a tak nám cestu k nim našla sama. O hodinu později už jsem táhla sáňky do kopce společně se Štěpánem a oba jsme se smáli tomu, jak si ti dva naši mladší sourozenci dobře rozumějí.

A ostatně, my jsme na tom k mému nadšení nebyli jinak. Díky našim malým sáňkařům jsme k sobě našli společnou cestu, která se už nikdy nerozdělila.

Karolína (55), Liberecko

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud