Domů     Byl z něj obyčejný vrah
Byl z něj obyčejný vrah
3 minuty čtení

Stalo se to všechno hlavně kvůli mně. A já teď s tím pocitem viny těžko žiju. Bojím se, co bude dál, až se setkáme. Možná mi také půjde o život.

Už podruhé čtu Rudův dopis a nevím, mám mít radost, nebo se začít bát? Píše v něm, že jeho žádosti bylo vyhověno a za čtrnáct dní jde domů. Po čtyřech letech. Neumím si to vůbec představit. A také se bojím, že se mi Ruda bude chtít pomstít. Vždyť to kvůli mně se dostal do kriminálu.

Bála jsem se samoty

Těsně před mými padesátinami zemřel můj manžel na infarkt. Naše děti už byly dospělé a žily svůj vlastní život. Já tak zůstala doma sama. A to jsem rozhodně nechtěla. I moje kamarádky mi říkaly, abych si někoho našla. A tak jsem na jedné retro diskotéce, kam mě kamarádky vytáhly, potkala Rudolfa.

Byli jsme oba dost opilí a já byla vděčná za jeho mohutnou náruč. Teprve druhý den jsem zjistila, že je Rudolf o jednadvacet let mladší. Byl to šok, ale kamarádky mi fandily. Říkaly, že chytit takového zajíčka se hned tak nepodaří.

Rudolf byl fešák, rozvedený a můj věk mu nevadil. Po počátečních rozpacích jsme tak spolu začali chodit a Ruda se ke mně nastěhoval.

Byla jsem šťastná

Byla jsem zamilovaná, a tak jsem hned na začátku nepostřehla několik maličkostí. Rudovu lásku k alkoholu, jeho přehnanou žárlivost a majetnické sklony. S Rudolfem mi bylo dobře.

A to, že mi dokázal ztropit žárlivou scénu, když s nějakým mužem prohodím pár slov, jsem brala jako důkaz jeho lásky.

Vrátil se

Pak se ale z ciziny vrátil jeden z bývalých nejlepších přátel mého zesnulého muže, Pavel. Znali jsme se z minulosti velmi dobře. Občas jsme se proto sešli, abychom zavzpomínali na staré časy.

Když se mi pak přiznal, že mě už dávno miluje a že by si mě chtěl vzít, byla jsem hrozně zmatená.

Moc dobře jsem v podvědomí cítila, že Pavel je pro mě jistota, že si s ním mnohem lépe rozumím, jsme stejná generace. Rudolfa jsem měla také ráda, ale… Chtěla jsem mu to všechno říct, vysvětlit a najít u něj porozumění. Jenže než jsem to udělala, Rudolf si všechno zjistil sám.

To se nemělo stát

Seděli jsme v jedné útulné hospůdce, a Pavel právě vybíral něco z jídelního lístku. Najednou u stolu stál Rudolf. Byl opilý a úplně rozzuřený.

Nejdřív na Pavla jen křičel, pak ho praštil půllitrem, přerazil o něj židli a nakonec mu vrazil do břicha vyskakovací kudlu, co nosil stále u sebe.

Stalo se to všechno tak rychle, že nešlo nijak zasáhnout. Pavel byl mrtvý a Ruda se zhroutil na zem a počkal, až ho seberou. Už u soudu mi řekl, že je to moje vina, že je z něj vrah. Co bude, když se teď vrací?

Lenka H. (62), Plzeň

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud