Domů     Jak jsem se zbavila svých nemocí?
Jak jsem se zbavila svých nemocí?
3 minuty čtení

Rodiče trpěli alergiemi, proto jsem vyrůstala ve sterilním prostředí s tím, že jsem na tom stejně. Náhoda ukázala, že tomu tak není.

Celé mé dětství se maminka a tatínek nebavili o ničem jiném než o tom, kdo má více nemocí. Domácí lékař byla nejčtenější kniha a já – jejich jediné dítě – jsem na tom musela být určitě hůř než ti dva dohromady. Od narození jsem nesměla mléko, lepek, ořechy.

Na jaře jsme se vyhýbali kvetoucím loukám. Byly pro nás smrtelným nebezpečím.

Hlavně čisto

Doma to nevonělo skořicí, ale savem. Ve všech pokojích chrlily čističky „alpský“ vzduch a nad kuchyňskou linkou byl vyvěšen seznam alergenů. každý den bojovala maminka se zákeřnými roztoči, abychom mohli večer ulehnout na protialergenní matrace.

Ve školní jídelně jsem měla speciální stravu a byla osvobozena z tělocviku. Jsem samozřejmě neplavec.

Želva a kartáček

A tak je jasné, s jakou jsem se potázala, když jsem se zmínila o tom, že bych chtěla doma zvířátko. Alergie na zvířecí srst by nás všechny zabila! Jediné, co mi dovolili, byla želva. Každý den ji matka drhla kartáčkem na zuby. Želva u nás nepřežila ani dva měsíce.

Léta ubíhala a ze mě se stala žena, která se sice provdala, ale díky svým chorobám si netroufla mít dítě. Můj muž odešel za jinou ženou, která mu dala potomka. Zůstala jsem sama – se svým podlomeným zdravím. Ten den bylo venku sychravo.

Podzim se přelamoval do druhé poloviny a i přesto, že jsem se už několik dní cítila k smrti unavená, jsem vyrazila na výlet. Nezapomněla jsem si obléct teplé prádlo. Šla jsem svou obvyklou trasou a nikde nebyl živáček. Když jsem zatočila pěšinou do lesoparku, všimla jsem si zvláštních zvuků.

Po chvíli jsem u stromu uviděla uvázaného psíka. „ Co tady děláš v té zimě a mlze,“ začala jsem s třesoucím se psíkem komunikovat. Odpovídal mi kňučením, na krku měl ošklivou ránu od obojku, který se mu zařezával do kůže. Vytočila jsem telefonní číslo do psího útulku.

Nechtěný

V útulku mi oznámili, že přijet momentálně nemohou, mám si prý psa vzít zatím k sobě a nechat jim na sebe kontakt. To mě zaskočilo. Co s ním doma, já alergik? Nakonec jsem to riskla. Odvázala jsem psa a řekla: „ Tak pojď, Míšo.“ Jiné jméno mě nenapadlo.

S potěšením jsem zjistila, že druhý den žádné potíže nemám, neměla jsem je ani za týden a ani za měsíc. Z útulku se neozvali. Tak už u mě Míša zůstal. Chodí se mnou na procházky a můj život se stal veselejší. Zachránila jsem pejskovi život a on mi za to dal dar.

Díky němu jsem zjistila, že to s mým zdravím tak hrozné není. Jsem na tom tak, že jsem si klidně mohla bez velkého rizika troufnout i na miminko. Je mi někdy líto, že jsem bezdětná, ale čas se vrátit nedá. Člověk má důvěřovat i prověřovat. I názory rodičů.

Markéta (52), Uherské Hradiště

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může