Domů     Moje vnučka rozchod neunesla
Moje vnučka rozchod neunesla
3 minuty čtení

Ambice rodičů mohou být zničující. Dosvědčuje to tragédie, která potkala naši rodinu. Přitom stačilo tak málo a nemuselo se to stát. Jen mít trochu rozumu.

Dcera sedí proti mně, schoulená v křesle. Oči zarudlé od pláče, kruhy pod očima po probdělých nocích. Přesto ani v této chvíli nedokáže vzít část odpovědnosti na sebe. Raději obviňuje profesory, spolužáky, celý svět a nakonec snad i mě.

Ano, cítím svou vinu za to, že jsem nedokázala zabránit katastrofě. Že jsem nedokázala včas zkrotit dceřiny nezdravé ambice.

Chtěla být vždy první

Věrka, moje dcera, byla už jako malá holčička hodně ctižádostivá. Chtěla dělat spoustu věcí a být vždy ve všem nejlepší. Ve škole, v baletu, kam začala chodit, i ve hře na piano.

Sotva zvládla první stupnice na klavíru a pas de deux na baletních špičkách, už se viděla v Národním divadle a ve filharmonii.

Měla jsem to včas zastavit. Myslela jsem si ale tehdy, jako nezkušená matka, že je tento sen pro ni motivací. Bohužel nebyl.

Úspěch nepřicházel

Dcera nebyla úspěšná ani v baletu, ani ve hře na klavír. Dokonce ani ve škole se z ní nestala zrovna premiantka. To však nepřekáželo v tom, aby vystudovala vysokou školu, získala dobré místo a šťastně se vdala. Když se narodila Romanka, zdálo se vše zalité sluncem.

Dril odmalička

Dcera byla obětavá matka, to se musí nechat. Jenže si usmyslela, že to, čeho nedosáhla ona, dosáhne její dcera. Romanka začala chodit na housle a ukázalo se, že má talent. To byl začátek konce. Dcera investovala do houslí i učitelů všechny své finance.

Vozila Romanku po koncertech a na hodiny. Doma jí vyčlenila prostor pro hraní. A Romanka hrála a hrála i několik hodin denně. Nikdo se jí přitom neptal, jestli ji to ještě pořád baví.

Věrka byla přesvědčená, že má doma houslovou virtuosku a patřičně se s tím všude chlubila.

„Mě to nebaví“

Romanka opravdu hrála krásně a sbírala na soutěžích i koncertech jeden úspěch za druhým. Ale za jakou cenu! Neměla žádné dětství. Když ostatní děti po škole běžely hrát si do parku nebo na nějaké zábavné kroužky, ona utíkala honem domů udělat si úkoly. A pak už ji čekalo jen hraní.

Zhruba před rokem, když přišla ke mně na návštěvu, se Romanka najednou zničehonic rozplakala a řekla: „Babi, mě to nebaví. Já už na housle hrát nechci, já chci žít.“

Bylo mi jasné, že se to mámě bojí říct. Bylo to tedy na mně.

Nechtěla vůbec nic slyšet

Věru to hrozně rozčílilo. Brala to jako strašný nevděk. Vždyť ona hraní Romanky všechno obětovala, i manželství. Těmito argumenty držela Romanku v šachu. A tak vnučka hrála a hrála, zatímco její vrstevnice prožívaly první lásky a stále někde randily.

Pak jednou Romanka nepřišla ze školy domů, na housle ten den ani nesáhla a šla na své první rande.

Krutá realita

Byla bláznivě zamilovaná a konečně se matce pokusila vzepřít. Neúspěšně. A tak jednoho dne vnučka zmizela i s houslemi. Hledali ji tři dny. Našli ji oběšenou v lese.

Pod stromem ležely rozšlapané housle a dopis, ve kterém Romanka psala, že právě kvůli nim se s ní rozešel kluk, kterého miluje.

Věra S. (68), Brno

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika