Domů     Vzala jsem si svého švagra
Vzala jsem si svého švagra
4 minuty čtení

Život si pro mě připravil nejedno překvapení. Ale to, co mě potkalo v naší rodině mě opravdu úplně ohromilo.

Monika se ještě jednou otočila a zamávala mi do okna. Vyrostla z ní opravdu hezká slečna. Hodná, chytrá a milá holka. Nikoho by už dnes nenapadlo, že to tak nebylo vždy. Docela dost jsme se spolu v jedné chvíli zápasily. Ale bylo to pochopitelné, vzhledem k situaci.

Moje malá sestřička

Když mi bylo deset let, narodila se našim Marika, moje mladší sestřička. Byla jsem z miminka nadšená. Odložila jsem panenky s kočárkem a věnovala veškerou svou pozornost živé panence a vozila ji v kočárku pyšně po parku. Kamarádky mi moji roztomilou sestřičku záviděly.

Důvěrné přítelkyně

Když Marika trochu povyrostla, stala jsem se její starší sestrou, ochranářkou, rádkyní i důvěrnou vrbou. Vždycky jsme si moc dobře rozuměly. Marika měla dost náročnou pubertu, ale společnými silami jsme ji zvládly.

Udělala jsem si na ni vždy čas, i když můj život se neubíral právě tím směrem, kterým jsem si představovala.

Násilník a darebák

Zamilovala jsem se totiž do nepravého muže. Okouzlil mě sympatický drsňák. Tedy takového jsem ho alespoň zpočátku viděla svýma zamilovanýma očima.

Jenže teprve v momentě, kdy jsme se s Michalem sestěhovali a začali mluvit o svatbě, začala jsem se postupně seznamovat s jeho skutečnou povahou. Najednou z něj byl docela obyčejný hrubián, který nešel daleko pro nějaké to ostřejší slovo ani pro vyhrožování. Začala jsem se ho bát, ale nevěděla jsem, jak ho dostat ze svého bytu.

Sestra chystala svatbu

V té době už má malá sestřička dospěla a našla si přítele Oldřicha. Seznámili jsme se. Snažil se na mě udělat dobrý dojem, věděl, že mám na svou sestru vliv. Nebyl mi nesympatický, ale zaujala jsem vůči němu neutrální postoj. Hlavně, že se líbí Marice.

Pomohl mi Oldřich

Těšila jsem se na jejich svatbu, kam jsem měla jít sestřičce za svědka. Jenže těsně před svatbou mě při jednom konfliktu doma fyzicky napadl Michal. Utekla jsem před ním k Marice. Když Oldřich slyšel, co se stalo, šel se mnou domů a Michala vyprovodil ven.

Nevím, co si na ulici všechno řekli, ale Michal byl najednou jako beránek. A do týdne se ode mne odstěhoval.

Život šel dál

Zůstala jsem sama, ale naštěstí Marika se vdala, byla šťastná a brzy se jí narodila Monička, moje neteř. Sama jsem děti neměla, a tak jsem jí s dcerkou pomáhala, jak jen to šlo.

Byly to krásné roky, které ale velice rychle utíkaly, aniž by nás připravily na to, co bude následovat. Začalo to úplně nenápadně a nikdo tehdy netušil, jak krutý bude osud.

To nic nebude

Když si Marika nahmatala malou bulku, nezpanikařila. Věřili jsme, že to bude všechno v pohodě. Nebylo. Od té chvíle začal sestřin boj na život a na smrt. Trval nekonečně dlouhých pět let. Pět let plných bolesti naděje a beznaděje. Bezmoc nás všechny drtila.

Když už bylo naprosto jasné, že Marika svůj boj prohrává, musela jsem jí slíbit, že se o Oldřicha a malou Moniku postarám. Vysloveně chtěla, abychom se s Oldřichem vzali. Přišlo mi to nemožné, ale musela jsem jí to slíbit. Stejně tak Oldřich.

Svatba do roka

Sestra umřela, bylo jí dvaatřicet. Mé neteři osm let. Celý první rok jsem se o bývalou domácnost mé sestry starala na dálku. Nebylo to vůbec jednoduché. Monička byla z celé situace v těžkém šoku a depresi. Mě naprosto odmítala.

Chtěla mě poslouchat, nemluvila se mnou. Zazlívala mi, že já žiju a její máma ne. Bylo to těžké období. S Oldřichem jsme chtěli splnit poslední sestřino přání, ale zdálo se nám to nemožné. Nakonec ale přece jen svatba rok po pohřbu konala.

Hledali jsme k sobě cestu

Situace se postupně zklidňovala. Monika si na mě začala zvykat. S Oldřichem jsme konečně měli trochu času, abychom se doopravdy poznali. Vzájemně jsme začali objevovat své dobré i špatné stránky.

A i když jsem si myslela, že to není možné, teprve nyní jsem se do Oldřicha postupně zamilovávala. Zní to divně, ale je to tak.

Dal mi tolik štěstí

S Oldřichem jsme už čtrnáct krásných let plných lásky, porozumění a radosti. Teprve s ním jsem poznala opravdovou lásku. Můj život dostal smysl. Z Moniky je dospělá žena. Moje sestra by byla spokojená.

Lenka M. (58), Opava

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.