Domů     Milence jsem si našla na pohřbu
Milence jsem si našla na pohřbu
3 minuty čtení

Nebylo to místo, kde bych se chtěla s někým seznámit. Přesto se tak stalo. Můj přítel stál celý v černém hned vedle mě. Scházíme se na hřbitově, tam nás nikdo nehledá!

Vlastně za všechno mohl můj manžel. Neměl mě nutit, abych se účastnila pohřbu nějaké vzdálené tetičky, kterou jsem v životě neviděla! Nechtělo se mi, byla zima, a foukal velký vítr, ale on nedal pokoj. Prý, co by tomu řekli příbuzní, kdyby přišel beze mě!

Rozvádět jsme se nechtěli

Kytka nás stála snad celý majlant, ale byla hezká a krásně voněla. „Takovou jsi mi nikdy nekoupil. To snad abych čekala, až také nebudu mezi živými?“ neodpustila jsem si malé rýpnutí do svého skrblivého manžílka.

Nestála jsem mu ani za pohled, natož za odpověď! Bylo to už pár let, kdy jsme se přestali snášet. Vlastně jsme si šli, tak říkajíc, z cesty. Rozvádět jsme se z mnoha důvodů nechtěli. Měli jsme dvě děti a kupu vnoučat. A také hezký domek se zahrádkou.

Proč na tom něco měnit! Měli jsme se svým způsobem i docela rádi, jen prostě náš vztah tak nějak vyšuměl. Už jsme si neměli o čem povídat. Na dovolené jsme jezdili každý zvlášť, abychom si od sebe odpočinuli.

Padli jsme si do oka

Obřad se odehrával na hřbitově brzy po ránu. Hned u brány jsem si všimla moc hezkého muže. Nakrátko ostříhaný, tváře ošlehané větrem a široká ramena. Asi ani já neunikla jeho pozornosti, soudě podle jeho kradmých pohledů.

Po chvíli jsme se spolu dali do řeči, jako bychom se znali. „Ani nevím, proč jsem tady, to moje žena mě donutila!“ přiznal upřímně a já měla co dělat, abych se nerozesmála. Byli jsme na tom podobně!

Během několika minut jsme toho spolu napovídali víc, než s manželem za celý rok. Při loučení mě napadlo, že by to nemuselo být naposled, co se vidíme. „Tak na příštím pohřbu!“ řekla jsem cynicky a on jen zakroutil hlavou: „Nemohlo by to být dřív? Ještě se do země nechystám…“

Vídáme se pravidelně

V duchu jsem jeho vtip ocenila, ale navenek jsem zachovala vážnost. „Tak třeba za týden v tuhle dobu?“ navrhla jsem a on okamžitě souhlasil. Celý týden jsem nejedla a cvičila, abych se mu líbila. Ale bylo to zbytečné.

Po týdnu jsme se sotva stačili pozdravit, když navrhnul, abychom šli někam do tepla. Tím myslel nedaleký penzion za městem. Prý na kafe! No, kafíčko se protáhlo do pozdního večera. Stali se z nás milenci. Nebyl důvod na něco čekat. Měli jsme oba jasno!

Scházíme se každý týden, někdy i dvakrát. Vždy na stejném místě! A se stejným plánem. Odjezd do penzionu! Vracím se vždycky v povznesené náladě. Manžel si myslí, že chodím cvičit. „Sluší ti to,“ řekl uznale nedávno. Udivilo mě to, že si ještě něčeho všimne.

Naše manželství se zlepšilo. Můj milenec nám jde oběma k duhu!

Renata S. (58), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.