Domů     Nemohly jsme se rozloučit
Nemohly jsme se rozloučit
3 minuty čtení

Celá léta jsem se bála, že se něco takového stane. Počítáte s tím, ale nejste na to stejně nikdy dost dobře připraveni.

Stále ještě držím telefon v ruce a jsem celá strnulá. Manžel na mě vyděšeně hledí a já nejsem ze sebe schopna vypravit ani slovo. „Věruško, co se děje?“ Manžel mě bere kolem ramen a já se konečně uvolnila. Stavidla povolila a já brečím na manželově rameni.

Pláč mě pomalu uvolňuje z mé strnulosti. Už můžu i mluvit a říct nahlas tu strašnou větu: „Zdenička umřela.“

Nechtěla o tom mluvit

To, že moje sestra, dvojče, je vážně nemocná, jsme se dozvěděli před třemi dny. Ihned jsme začali jednat. Koupili jsme letenky na nejbližší termín. A právě dnes jsme měli s manželem za sestrou odletět. Žila už mnoho let v USA, kam kdysi emigrovala.

Žila tam spokojený život. Domů se pravidelně vracela a já jezdívala za ní. Přestože jsme žily tak daleko od sebe, byly jsme na sebe neustále napojené. Pořád jsme si báječně rozuměli. Věděly jsme o sobě všechno.

Díky moderní technice jsme probíraly vše téměř okamžitě. Jen to, že Zdeňce není dobře, jsme spolu neřešily.

Cítila jsem to

Věděla jsem, že se něco děje. Zdena ale mlžila a nechtěla, abych za ní jezdila. Tvrdila, že ona sama se chystá přijet domů. Jenže svůj příjezd neustále oddalovala. Nakonec jsem to nevydržela a přemluvila manžela, že za Zdenou pojedeme co nejdříve.

Ještě než jsme začali hledat vhodný termín, zavolala mi neteř, Zdenčina dcera Susan. Vysvětlila mi stručně, co se děje, a že by bylo dobré, abych přijela. Zdena prý o tom, že mi volá, ale neví. Nechce mě strašit. Zkrátili jsme proto termín odletu na co nejbližší datum.

Velký strach a úzkost

Od té chvíle jsem skoro nespala. Žila jsem ve velkém strachu. Bylo mi jasné, že situace je velice vážná a že zvrat k horšímu může přijít kdykoli. Sestra mi nejprve telefon nebrala. Teprve včera ho zvedla.

Už podle hlasu jsem poznala, že je na tom velice špatně. Snažila se mluvit zvesela, žertovat o různých událostech u ní doma. Mluvila o dceři, o vnučce o sousedce. Jen o sobě nechtěla nic říct. Jo, jsem trochu unavená, nějaká viróza.

Nakonec našeho hovoru, ale už dost vyčerpaná dlouhým hovorem, řekla: „Věruško, přijeď.“ Byla nadšená, když jsem jí konečně přiznala, že už zítra odlétám.

Už ji neuvidím

Jedeme na letiště a já si konečně uvědomuji, že sestru už nikdy neuvidím a neuslyším. Nejedu za ní, ale na její pohřeb. Proč jsou vztahy v našem životě tak složité.

Díky zbytečným ohledům mé sestry, aby mě pravda o jejím zdravotním stavu nezraňovala, jsme se nakonec nemohly ani rozloučit.

Věra T. (62), České Budějovice

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud