Domů     Lucie noci upije
Lucie noci upije
3 minuty čtení

Po rozvodu mi naštěstí zůstala střecha nad hlavou. A také krabice od bot, plná neotevřených dopisů.

Lucie noci upije. Tak na mě volávaly děti na zakládce. Nikdo z nás tehdy nevěděl, co to znamená.

Představovala jsem si nějakou krásnou a štíhlou zlatovlasou dívku v úchvatných bílých šatech zdobených perlami, aby to ladilo s okolní zimní krajinou, jak kráčí lesní cestou jen tak lehce pocukrovanou sněhem jako bábovka práškovým cukrem, v ruce vysokou číši z luxusního křšťálového skla.

Upíjí z ní černou tmu a tiše se směje, protože nápoj je silný a stoupá jí do hlavy. Na jednom dávném plese, byl to ten maturitní, jsem pak tenhle výjev prožila na vlastní kůži.

Byla jsem to já, kdo šel cestou mezi stromy v dlouhých bílých šatech, v ruce vysokou číši, a někdo na mě volal: “Lucie noci upije!” Drobně sněžilo, na trávě ležela jinovatka a víno z číše nebezpečně stoupalo do hlavy.

Tenkrát to bylo na dlouhou dobu naposledy, co to na mě někdo zavolal. Ten někdo, s kým jsem měla v plánu spojit svou budoucnost, emigroval do Německa, odkud pak odletěl do Ameriky. To byl konec.

Zbyli jsme na sebe

Když jsem se z toho po několika letech aspoň částečně vzpamatovala, provdala jsem se za kluka z chatové osady, kam jsem jezdila odmalička, můj dědeček tady nad řekou postavil parádní srub. S tím klukem jsme se shodli, že jsme na sebe tak nějak zbyli.

Všichni kolem nás už hnízdili jako diví, my pořád nic, připadali jsme si jako vyděděnci. Dvakrát jsme se k sobě nehodili, byli jsme každý jiný, přesto jsme na národním výboru vzali a narodila se nám dcera Lucie.

Ta se nám povedla, manželství se nám naopak nepovedlo vůbec. Tři roky jsme vydrželi předstírat, že to nějak zvládneme a že ty střepy třeba nakonec nějak slepíme, ale to nebylo v lidských silách. Rozvod byl peklo.

Strašně jsme se hádali i o to málo, co jsme měli. Ve vzteku jsem po něm hodila televizí. Nevybuchla, ale trochu čadila. Lucinka se hrozně lekla. To bylo varování. Řekla jsem, ať si vezme cokoli a zmizí. Hlavně že mi zůstala střecha nad hlavou.

Neotevřené dopisy

Zůstala mi i krabice s neotevřenými dopisy, které mi posílal spolužák ze střední, toho času sídlící za velkou louží. Protože jsem nikdy nepřečetla ani řádek ani z jednoho z nich, netušila jsem, jak se mu vede, s kým žije, co plánuje.

Jiní to věděli líp než já, na školním srazu se říkalo, že tam studuje, maluje, dokonce přednáší. Dalo se to čekat, už na gymplu krásně maloval. Bylo mi to fuk. Ve skutečnosti mi to vůbec nebylo fuk.

A když se otevřely hranice a po nějakém čase jsem zaslechla to zaklínadlo, tušila jsem, že se můj život začne konečně ubírat těmi správnými cestičkami.

Lucie (55), Jihlava

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka