Domů     Lucie noci upije
Lucie noci upije
3 minuty čtení

Po rozvodu mi naštěstí zůstala střecha nad hlavou. A také krabice od bot, plná neotevřených dopisů.

Lucie noci upije. Tak na mě volávaly děti na zakládce. Nikdo z nás tehdy nevěděl, co to znamená.

Představovala jsem si nějakou krásnou a štíhlou zlatovlasou dívku v úchvatných bílých šatech zdobených perlami, aby to ladilo s okolní zimní krajinou, jak kráčí lesní cestou jen tak lehce pocukrovanou sněhem jako bábovka práškovým cukrem, v ruce vysokou číši z luxusního křšťálového skla.

Upíjí z ní černou tmu a tiše se směje, protože nápoj je silný a stoupá jí do hlavy. Na jednom dávném plese, byl to ten maturitní, jsem pak tenhle výjev prožila na vlastní kůži.

Byla jsem to já, kdo šel cestou mezi stromy v dlouhých bílých šatech, v ruce vysokou číši, a někdo na mě volal: “Lucie noci upije!” Drobně sněžilo, na trávě ležela jinovatka a víno z číše nebezpečně stoupalo do hlavy.

Tenkrát to bylo na dlouhou dobu naposledy, co to na mě někdo zavolal. Ten někdo, s kým jsem měla v plánu spojit svou budoucnost, emigroval do Německa, odkud pak odletěl do Ameriky. To byl konec.

Zbyli jsme na sebe

Když jsem se z toho po několika letech aspoň částečně vzpamatovala, provdala jsem se za kluka z chatové osady, kam jsem jezdila odmalička, můj dědeček tady nad řekou postavil parádní srub. S tím klukem jsme se shodli, že jsme na sebe tak nějak zbyli.

Všichni kolem nás už hnízdili jako diví, my pořád nic, připadali jsme si jako vyděděnci. Dvakrát jsme se k sobě nehodili, byli jsme každý jiný, přesto jsme na národním výboru vzali a narodila se nám dcera Lucie.

Ta se nám povedla, manželství se nám naopak nepovedlo vůbec. Tři roky jsme vydrželi předstírat, že to nějak zvládneme a že ty střepy třeba nakonec nějak slepíme, ale to nebylo v lidských silách. Rozvod byl peklo.

Strašně jsme se hádali i o to málo, co jsme měli. Ve vzteku jsem po něm hodila televizí. Nevybuchla, ale trochu čadila. Lucinka se hrozně lekla. To bylo varování. Řekla jsem, ať si vezme cokoli a zmizí. Hlavně že mi zůstala střecha nad hlavou.

Neotevřené dopisy

Zůstala mi i krabice s neotevřenými dopisy, které mi posílal spolužák ze střední, toho času sídlící za velkou louží. Protože jsem nikdy nepřečetla ani řádek ani z jednoho z nich, netušila jsem, jak se mu vede, s kým žije, co plánuje.

Jiní to věděli líp než já, na školním srazu se říkalo, že tam studuje, maluje, dokonce přednáší. Dalo se to čekat, už na gymplu krásně maloval. Bylo mi to fuk. Ve skutečnosti mi to vůbec nebylo fuk.

A když se otevřely hranice a po nějakém čase jsem zaslechla to zaklínadlo, tušila jsem, že se můj život začne konečně ubírat těmi správnými cestičkami.

Lucie (55), Jihlava

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.