Když jsem byla malá, zdál se mi sen o koncentračním táboře. Bylo to drastické. Skončila jsem vždy zastřelena na drátech opevnění tábora.

Tenhle sen, se mi zdál několik let, až do puberty. Pak to náhle přestalo..Mamince jsem se to bála říci, byla inženýrka a nevěřila by mi. Poté byl několik let pokoj. Znovu to začalo, když jsem se seznámila se svým manželem.

Nechtěla jsem si ho vzít, protože byl ženatý. Odjela jsem na dva roky jako zdravotní sestra do Afriky. Když jsem se vrátila, byl rozvedený a chtěl si mě vzít. Já ho stále nechtěla. Měla jsem tehdy poslechnout svůj vnitřní hlas.

On však vytrval čtyři roky a stále mě prosil, abych se stala jeho ženou. Až jsem nakonec souhlasila.

Co prozradila koule?

Měl kamarádku, která v té době začínala s vykládáním osudu z křišťálové koule. Seznámila jsem se s ní a dělala ji společnost. Tato paní mě přivedla do minulých životů a já zjistila, že můj manžel mě zastřelil v koncentračním táboře. Přišlo mi to k smíchu.

Jenže brzy se naše společné soužití s manželem dostalo na hranici psychického a fyzického týrání. Skrývala jsem následky týrání před rodiči. Jednoho dne jsem to ale nevydržela a svěřila se bratrovi. Ten to rodičům řekl.

Otec to neunesl, že jeho milovaná holčička tahle dopadla, trápil se a zřejmě následkem toho onemocněl rakovinou a zemřel. Za krátkou dobu na to zemřel i můj manžel na hypoglykémii na poli u naší chalupy. Ležel tam 3 dny, než jsme ho s policií našli. Říkala jsem si, že zasáhl ze záhrobí můj otec, aby mi už nemohl ubližovat.

Prokletí mého manžela

Chalupa byla týden po manželově smrti vykradená. A od té doby se to stávalo pravidelně. Cítila jsem tam všude nenávist a zlobu manžela. Po dvou letech jsem se seznámila s mužem, který mě přemluvil, abychom na chalupě bydleli.

Mezitím zemřela maminka steskem po mém otci. Můj bratr podnikal a naše vztahy se po smrti matky zhoršily. Zůstala jsem sama a neměla kromě přítele nikoho. Souhlasila jsem tedy s bydlením na chalupě. Dali jsme ji do pořádku a bydleli tam tři roky.

Celou dobu jsme ale velmi silně cítili přítomnost mého bývalého manžela. Proto jsme chalupu nakonec prodali a koupili si byt ve městě. Já si našla práci v restauraci, a přítel začal podnikat.

Našel si mě další tyran

Náš vztah se horšil. Z neznámých důvodů mě začal i tento muž nejprve psychicky, a pak fyzicky napadat. Vyhledala jsem starou známou kartářku, která mě už jednou varovala před manželem.

Dozvěděla jsem se, že i tento muž je jeden z těch, kteří se mnou manipulovali v koncentračním táboře. S přítelem jsem se rozešla a odstěhovala se na druhý konec republiky. Tam jsem byla najednou šťastná. Od první chvíle, kdy jsem do té vesničky přijela.

Místní kostelík jsem vídala ve svých snech v dětství. Byly to takové zvláštní útržky, záblesky, ale byl to stoprocentně on.

Když jsem to konzultovala s kartářkou, řekla mi, že jsem se zřejmě vrátila do místa, kde jsem v minulém životě žila, odkud mě do koncentračního tábore exportovali. Mám prý teprve nyní šanci najít dobrého a hodného partnera, protože se kruh uzavřel.

Johana (43), Beskydy