Domů     Znala svoji budoucnost!
Znala svoji budoucnost!
5 minut čtení

Dlouhá léta jsem si myslela, že věštecký sen mojí sestry byl jen náhodný. Bohužel nakonec odpovídal skutečnosti. Sestra si předpověděla vlastní krutý osud!

S Romanou, mojí starší sestrou, jsem měla vždycky hodně důvěrný vztah. Už odmalička jsme si spolu velmi dobře rozuměly a vzájemně jsme se podporovaly a stály při sobě.

Nesoupeřily jsme spolu, jak to občas sourozenci dělají, a pokud jsme se proti někomu vymezovaly, byl to náš starší bratr David. Byl o pět let starší než Romana a o devět než já.

Měla dobrodružnou a zvídavou povahu

Od dětství byla Romana tak trochu mým vzorem, protože si všemi životními zkušenostmi procházela jako první. Měla, na rozdíl ode mě, průbojnější povahu, takže to její poznávání světa bylo mnohem dramatičtější.

Ráda zkoušela různé nové věci a rodiče si s ní svého času užili své, třeba když se rozhodla, že zkusí lézt po skalách nebo se potápět.

Byla jako posedlá

V dospělosti, když už byla vdaná, začala se sestra věnovat různým nadpřirozeným vědám. Zajímala jí hlavně astrologie a různé typy předpovídání budoucnosti. Zkoušela karty, výklady snů, čtení z ruky i věštění z koule.

Přišlo mi, že je tím až posedlá, jak se snažila všem tajemstvím přijít na kloub. A pak přišel den, na který nikdy nezapomenu. Celá vyděšená zazvonila u mých dveří.

Zdálo se jí o vlastní smrti

Udělala jsem jí kafe a nalila panáka vodky na nervy. Když se Romana trochu uklidnila, vylíčila mi jeden svůj sen, který měla noc poté, co pracovala se siderickým kyvadlem.

Ptala se tehdy na nějaké otázky ohledně své budoucnosti a chtěla prý vědět i to, jak skončí její život. Nejprve nedostala přímé odpovědi, ale potom se jí v noci zdálo, že zemřela hroznou smrtí uhořením. Byla prý v nějaké budově, ze které se nemohla dostat ven.

Věděla, že umírá a prožívala krutou bolest minutu po minutě. Snažila jsem se sestru uklidnit, že ten sen jistě neměl s jejím věštěním nic společného. Ona tomu ale věřila a při našich dalších setkáních na to vždycky zaváděla řeč.

Čas ale zapracoval, Romana na sen přestala myslet a postupně na něj zapomněla úplně.

Pohřeb bratra sen připomněl

Roky plynuly. My jsme zestárly a prožily i pár smutných osobních chvil. Tou nejtragičtější byl pohřeb našeho bratra Davida, který předčasně zemřel na rakovinu lymfatických uzlin. Nedožil se ani padesátky.

Po pohřbu si Romana znovu vzpomněla na ten svůj dávný sen. Teď už se ale nebála, byla stejně jako já přesvědčena, že tehdy šlo jen o shodu okolností. Osud měl však už brzy ukázat, jaká je skutečnost.

Služební cesta

Stalo se to jednoho podzimního dne, když byla sestra autem na pracovní cestě v Německu. Bylo nevlídné počasí, mžilo a místy panovala ledová mlha. Na mokré kluzké silnici nezvládla sestra řízení.

I když přihlížející zavolali okamžitě záchranku a hasiče, zachránit její život se jim nepodařilo.

Osudný telefonát

O Romanině smrti jsem se dozvěděla díky švagrovi, který mi tu tragickou zprávu zlomeným hlasem telefonicky sdělil. Řekl mi tehdy, že Romana zahynula při autonehodě nedaleko hranic, žádné podrobnosti mi však nesdělil.

Ty jsem se dozvěděla až dodatečně a znamenaly pro mě hrůzné zjištění. Poté, co se s autem dostala sestra mimo silnici, vůz se několikrát převrátil. Téměř vzápětí začal hořet. Protože silnice byla frekventovaná, okamžitě u nehody zastavilo několik aut. Právě ze svědectví jednoho řidiče se švagr dozvěděl děsivé podrobnosti.

Příšerné svědectví

Moje sestra po nárazu žila, neztratila vědomí. Byla ale připoutaná a zaklíněná za volantem, a nemohla se z hořícího vozu dostat. Marně se jí odtamtud snažili vytáhnout další lidé.

Sestra tedy zemřela přesně takovou hrůzostrašnou smrtí, jakou si kdysi předpověděla a prožila už tehdy ve svém snu. Uhořela a její umírání bylo kruté, dlouhé a bolestivé.

Rozdíl byl pouze v tom, že tehdy se jí zdálo o budově a ve skutečnosti k té tragické události došlo v automobilu.

Otázky bez odpovědí

Byla jsem tím vším naprosto zdrcená. Dlouho jsem tomu všemu nemohla uvěřit a ptala jsem se sama sebe, zda to celé může být pouze tragická shoda okolností.

Hlavou se mi přitom míhaly všechny ty útržky našich dávných rozhovorů, kdy jsem sestru pokaždé ujišťovala, že se dožije vysokého věku a že ten sen byl pouze náhodou.

Teď už je mi však jasné, že nějaké tajemné síly opravdu jeho prostřednictvím poskytly sestře přesnou odpověď na její otázky.

Znát, či neznat svoji budoucnost?

Věřím tomu, že náš osud je někde napsaný předem a že se mu nemůžeme vyhnout. Otázkou je, jestli bychom ho měli chtít předem znát.

Nevím, jaké byly poslední myšlenky mojí milované starší sestry, ale bojím se, že si na svůj dávný sen v posledních okamžicích svého života také jistě vzpomněla.

Alžběta Š. (58), Prostějov

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.