Domů     Podzimní večer přinesl tajemný vzkaz
Podzimní večer přinesl tajemný vzkaz
2 minuty čtení

Kam odcházejí lidské duše, když zemře tělo? Je nějaká možnost, že se s námi znovu spojí, alespoň pro jednou? Příběh naší čtenářky naznačuje, že možná ano…

Stalo se to nedlouho poté, co před lety zemřel můj manžel Marek. Měl těžkou nevyléčitelnou nemoc a její průběh byl rychlý. Několik dnů poté, co v nemocnici zjistili, jak na tom je a ponechali si ho tam, opustil tento svět.

Byla to pro mě velká rána, citově jsem se skoro zhroutila. Podržel mě naštěstí syn, který se s přítelkyní vrátil z pobytu v cizině a zůstal nějaký čas se mnou.

Nestačila jsem se s ním rozloučit

Vždycky jsem si myslela, že s Markem budu až do konce života a že společně prožijeme krásné a klidné stáří. Měli jsme spoustu plánů, které už nebylo možné naplnit. Nejvíc ze všeho mě ale trápilo, že jsme si nestačili říct slova na rozloučenou.

Marek v nemocnici upadl do kómatu dříve, než jsem mu stačila poděkovat za hezký život, který mi dopřál. Syn s přítelkyní se musel vrátit zpátky do zahraničí a já jsem zůstala sama. Teprve nyní jsem si plně uvědomila, jak moc mi Marek chybí.

Stále jsem na něho musela myslet. Vzpomínala jsem na všechno, co jsme prožili a snažila jsem se dívat na svět jeho očima. Jednoho večera se pak stala podivná věc.

Ve tmě můj manžel znovu promluvil

Byl podzimní večer, venku bylo nevlídně, pršelo a foukal silný vítr. Seděla jsem jen tak potmě a přemýšlela o Markovi, když v tom se najednou ozvalo zapraskání v rádiu. Nebylo zapnuté.

Neposlouchala jsem ho od manželovy smrti, ale dřív jsme ho po večerech mívali raději než televizi. Pojednou se z rádia ozval tlumený přerušovaný hlas, který se chvílemi ztrácel, jako by mluvil z velké dálky. Jasně jsem poznala Markův hlas!

Strnule jsem seděla a snažila se rozpoznat jednotlivá slova. Rozuměla jsem spíš jejich celkovému smyslu, tomu, jak se mi snažil hlas dodat sílu. Po dvou minutách rádio utichlo.

Nikdy se už nic podobného neopakovalo, ale já jsem pochopila, že se tímto tajemným způsobem se mnou manžel rozloučil a od té doby jsem byla s jeho smrtí vyrovnanější.

Anna (52), Hradec Králové

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může