Domů     Podzimní večer přinesl tajemný vzkaz
Podzimní večer přinesl tajemný vzkaz
2 minuty čtení

Kam odcházejí lidské duše, když zemře tělo? Je nějaká možnost, že se s námi znovu spojí, alespoň pro jednou? Příběh naší čtenářky naznačuje, že možná ano…

Stalo se to nedlouho poté, co před lety zemřel můj manžel Marek. Měl těžkou nevyléčitelnou nemoc a její průběh byl rychlý. Několik dnů poté, co v nemocnici zjistili, jak na tom je a ponechali si ho tam, opustil tento svět.

Byla to pro mě velká rána, citově jsem se skoro zhroutila. Podržel mě naštěstí syn, který se s přítelkyní vrátil z pobytu v cizině a zůstal nějaký čas se mnou.

Nestačila jsem se s ním rozloučit

Vždycky jsem si myslela, že s Markem budu až do konce života a že společně prožijeme krásné a klidné stáří. Měli jsme spoustu plánů, které už nebylo možné naplnit. Nejvíc ze všeho mě ale trápilo, že jsme si nestačili říct slova na rozloučenou.

Marek v nemocnici upadl do kómatu dříve, než jsem mu stačila poděkovat za hezký život, který mi dopřál. Syn s přítelkyní se musel vrátit zpátky do zahraničí a já jsem zůstala sama. Teprve nyní jsem si plně uvědomila, jak moc mi Marek chybí.

Stále jsem na něho musela myslet. Vzpomínala jsem na všechno, co jsme prožili a snažila jsem se dívat na svět jeho očima. Jednoho večera se pak stala podivná věc.

Ve tmě můj manžel znovu promluvil

Byl podzimní večer, venku bylo nevlídně, pršelo a foukal silný vítr. Seděla jsem jen tak potmě a přemýšlela o Markovi, když v tom se najednou ozvalo zapraskání v rádiu. Nebylo zapnuté.

Neposlouchala jsem ho od manželovy smrti, ale dřív jsme ho po večerech mívali raději než televizi. Pojednou se z rádia ozval tlumený přerušovaný hlas, který se chvílemi ztrácel, jako by mluvil z velké dálky. Jasně jsem poznala Markův hlas!

Strnule jsem seděla a snažila se rozpoznat jednotlivá slova. Rozuměla jsem spíš jejich celkovému smyslu, tomu, jak se mi snažil hlas dodat sílu. Po dvou minutách rádio utichlo.

Nikdy se už nic podobného neopakovalo, ale já jsem pochopila, že se tímto tajemným způsobem se mnou manžel rozloučil a od té doby jsem byla s jeho smrtí vyrovnanější.

Anna (52), Hradec Králové

Související články
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
5 minut čtení
Jako každý rok, i tehdy jsme se s manželem těšili na zimní dovolenou na horách. Místo pohody nás ale hned první noc čekaly krušné chvíle. S manželem jsme na lyžařské výlety do Rakouska jezdili pravidelně. Hory a sníh jsme s manželem milovali. Oba jsme byli zapálení lyžaři a každou zimu jsme se už nemohli dočkat, až zase strávíme týden v rakouských Alpách. Nepříjemný pocit Jednou jsme změn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let