Domů     Podzimní večer přinesl tajemný vzkaz
Podzimní večer přinesl tajemný vzkaz
2 minuty čtení

Kam odcházejí lidské duše, když zemře tělo? Je nějaká možnost, že se s námi znovu spojí, alespoň pro jednou? Příběh naší čtenářky naznačuje, že možná ano…

Stalo se to nedlouho poté, co před lety zemřel můj manžel Marek. Měl těžkou nevyléčitelnou nemoc a její průběh byl rychlý. Několik dnů poté, co v nemocnici zjistili, jak na tom je a ponechali si ho tam, opustil tento svět.

Byla to pro mě velká rána, citově jsem se skoro zhroutila. Podržel mě naštěstí syn, který se s přítelkyní vrátil z pobytu v cizině a zůstal nějaký čas se mnou.

Nestačila jsem se s ním rozloučit

Vždycky jsem si myslela, že s Markem budu až do konce života a že společně prožijeme krásné a klidné stáří. Měli jsme spoustu plánů, které už nebylo možné naplnit. Nejvíc ze všeho mě ale trápilo, že jsme si nestačili říct slova na rozloučenou.

Marek v nemocnici upadl do kómatu dříve, než jsem mu stačila poděkovat za hezký život, který mi dopřál. Syn s přítelkyní se musel vrátit zpátky do zahraničí a já jsem zůstala sama. Teprve nyní jsem si plně uvědomila, jak moc mi Marek chybí.

Stále jsem na něho musela myslet. Vzpomínala jsem na všechno, co jsme prožili a snažila jsem se dívat na svět jeho očima. Jednoho večera se pak stala podivná věc.

Ve tmě můj manžel znovu promluvil

Byl podzimní večer, venku bylo nevlídně, pršelo a foukal silný vítr. Seděla jsem jen tak potmě a přemýšlela o Markovi, když v tom se najednou ozvalo zapraskání v rádiu. Nebylo zapnuté.

Neposlouchala jsem ho od manželovy smrti, ale dřív jsme ho po večerech mívali raději než televizi. Pojednou se z rádia ozval tlumený přerušovaný hlas, který se chvílemi ztrácel, jako by mluvil z velké dálky. Jasně jsem poznala Markův hlas!

Strnule jsem seděla a snažila se rozpoznat jednotlivá slova. Rozuměla jsem spíš jejich celkovému smyslu, tomu, jak se mi snažil hlas dodat sílu. Po dvou minutách rádio utichlo.

Nikdy se už nic podobného neopakovalo, ale já jsem pochopila, že se tímto tajemným způsobem se mnou manžel rozloučil a od té doby jsem byla s jeho smrtí vyrovnanější.

Anna (52), Hradec Králové

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která