Domů     Záhada ztraceného kocoura

Záhada ztraceného kocoura

3 minuty čtení

Kdyby to bylo možné, měli bychom s manželem zoologickou zahradu. Ale v bytě tři plus jedna v paneláku si moc vyskakovat nemůžete.

Když byly doma děti, střídali se u nás křečkové, potkani, hadi i papoušci. Teď, na stará kolena, nám zůstal už jen kocour Mikeš. 
Na rozdíl od svého pohádkového jmenovce je celý sněhobílý a také nemá zrovna společenskou povahu.

Návštěvy rozhodně nevítá, naopak se vždycky někam zašije a vyleze teprve tehdy, když vetřelci zmizí. Na manželova kamaráda Arnošta je vyloženě alergický.

Myslíme si, že je to tím, že Arnošt má doma dva ohaře a Mikeš je z něj cítí.
Nedávno zrovna Mikeš spokojeně vyspával nahoře na kuchyňské lince, když k nám Arnošt dorazil. Kocour spal zřejmě opravdu hodně hluboce, takže si nevšiml hluku v předsíni.

Probral se až když Arnošt vkročil do kuchyně. Pro Mikeše to byl šok. Vyskočil a jak byl rozespalý, přešlápl a spadnul rovnou do dřezu, kde byl kastrol napuštěný vodou, aby se odmočil.

Mokrý, vyděšený a ponížený vyrazil ze dřezu, prosmykl se kolem nás a zmizel do pokoje. Nechali jsme ho být, víme, že v tomhle stavu nemá smysl ho nahánět a utěšovat. Teprve, když Arnošt odešel, začali jsme po Mikešovi pátrat.

Nebyl v posteli, nebyl ve skříni, nebyl ani ve své oblíbené budce na kočičím stromě. Ať byl kdekoliv, říkali jsme si, že na šunčičku ho určitě vylákáme ven. Jenže kocour se neobjevil, ani když jsme s talířkem naloženým šunkou prošli celý byt.

To už bylo opravdu divné. Zkontrolovali jsme okna, prohlédli balkon. Jako poslední nás napadlo, že snad proklouzl ven do chodby, když Arnošt odcházel. Bylo to nepravděpodobné, ale stejně jsme prošli celý dům a nakonec i park před domem. Mikeš nebyl.


Po smutném večeru jsme si šli lehnout. Už jsem napůl spala, když se mnou manžel zatřásl. „Maru, já slyším Mikeše, někde tu mňouká…“. „To je hloupost, už z toho máš halucinace…“ chtěla jsem mu říct, když jsem najednou tiché zamňoukání taky zaslechla.

Oba jsme nastražili uši. Bylo to divné, ale mňoukání vycházelo z nitra postele. Tedy přesněji řečeno z úložného prostoru na peřiny. 
Ani jeden z nás nechápe, jak se tam Mikeš mohl dostat. Mezera mezi postelí a šupletem je tak úzká, že by se v ní zasekla i myš.

Ale Mikeš tudy očividně proklouzl. Opatrně jsme vytáhli šuplík a uviděli ztrápeného kocoura slisovaného mezi peřinami. Nic mu nebylo, měl jen trochu ztuhlé nohy a taky jeho hrdost utrpěla.

Naštěstí jsme měli po ruce spoustu šunky, abychom mu to utrpení vynahradili. Ale jak Mikeš proklouzl dovnitř, to je nám stále záhadou.


Šárka T. (60), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.