Domů     Záhada ztraceného kocoura

Záhada ztraceného kocoura

3 minuty čtení

Kdyby to bylo možné, měli bychom s manželem zoologickou zahradu. Ale v bytě tři plus jedna v paneláku si moc vyskakovat nemůžete.

Když byly doma děti, střídali se u nás křečkové, potkani, hadi i papoušci. Teď, na stará kolena, nám zůstal už jen kocour Mikeš. 
Na rozdíl od svého pohádkového jmenovce je celý sněhobílý a také nemá zrovna společenskou povahu.

Návštěvy rozhodně nevítá, naopak se vždycky někam zašije a vyleze teprve tehdy, když vetřelci zmizí. Na manželova kamaráda Arnošta je vyloženě alergický.

Myslíme si, že je to tím, že Arnošt má doma dva ohaře a Mikeš je z něj cítí.
Nedávno zrovna Mikeš spokojeně vyspával nahoře na kuchyňské lince, když k nám Arnošt dorazil. Kocour spal zřejmě opravdu hodně hluboce, takže si nevšiml hluku v předsíni.

Probral se až když Arnošt vkročil do kuchyně. Pro Mikeše to byl šok. Vyskočil a jak byl rozespalý, přešlápl a spadnul rovnou do dřezu, kde byl kastrol napuštěný vodou, aby se odmočil.

Mokrý, vyděšený a ponížený vyrazil ze dřezu, prosmykl se kolem nás a zmizel do pokoje. Nechali jsme ho být, víme, že v tomhle stavu nemá smysl ho nahánět a utěšovat. Teprve, když Arnošt odešel, začali jsme po Mikešovi pátrat.

Nebyl v posteli, nebyl ve skříni, nebyl ani ve své oblíbené budce na kočičím stromě. Ať byl kdekoliv, říkali jsme si, že na šunčičku ho určitě vylákáme ven. Jenže kocour se neobjevil, ani když jsme s talířkem naloženým šunkou prošli celý byt.

To už bylo opravdu divné. Zkontrolovali jsme okna, prohlédli balkon. Jako poslední nás napadlo, že snad proklouzl ven do chodby, když Arnošt odcházel. Bylo to nepravděpodobné, ale stejně jsme prošli celý dům a nakonec i park před domem. Mikeš nebyl.


Po smutném večeru jsme si šli lehnout. Už jsem napůl spala, když se mnou manžel zatřásl. „Maru, já slyším Mikeše, někde tu mňouká…“. „To je hloupost, už z toho máš halucinace…“ chtěla jsem mu říct, když jsem najednou tiché zamňoukání taky zaslechla.

Oba jsme nastražili uši. Bylo to divné, ale mňoukání vycházelo z nitra postele. Tedy přesněji řečeno z úložného prostoru na peřiny. 
Ani jeden z nás nechápe, jak se tam Mikeš mohl dostat. Mezera mezi postelí a šupletem je tak úzká, že by se v ní zasekla i myš.

Ale Mikeš tudy očividně proklouzl. Opatrně jsme vytáhli šuplík a uviděli ztrápeného kocoura slisovaného mezi peřinami. Nic mu nebylo, měl jen trochu ztuhlé nohy a taky jeho hrdost utrpěla.

Naštěstí jsme měli po ruce spoustu šunky, abychom mu to utrpení vynahradili. Ale jak Mikeš proklouzl dovnitř, to je nám stále záhadou.


Šárka T. (60), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může