Domů     Kvůli mně je přítel na vozíku
Kvůli mně je přítel na vozíku
3 minuty čtení

Zavinila jsem autonehodu a teď je kvůli mně přítel na vozíku. Chtěla jsem se s ním rozejít, ale teď nemohu a musím se o něho starat!

Bylo mi rovných třicet tři let, když jsem se seznámila s přítelem. Byl stejně starý a docela pohledný. Já byla už dost dlouho sama a tak jsem se novému vztahu nebránila. Jenže, už od začátku mi bylo jasné, že to není ten pravý.

Takový ten muž, o kterém si ženská řekne, že by s ním chtěla mít děti a strávit zbytek života. Šimon byl zvláštní. Pořád se v něčem vrtal, spravoval a zkoumal.

Lepil modely letadýlek a taky dělal takové ty lodě v lahvi, co člověk ani nemůže pochopit, jak je to možné. Prostě byl podivín, ale když si člověk zvykl, šlo to.

Chtěla jsem se s ním rozejít

Po půl roce známosti jsme se sestěhovali do společného bytu, ale na našem vztahu se nic moc nezměnilo. On věčně zavřený ve svém pokoji a já sama v obýváku. Na kafe jsem chodila s přítelkyněmi a do kina většinou sama.

Jednou mi už došla trpělivost a dala mu nůž na krk: „Už mě to nebaví, Šimone. Koukej se vzpamatovat! Dneska si někam vyjedeme na dobrou večeři. Štve mě to tvoje věčné válení doma!“ Koukal dost překvapeně, co to do mě vjelo, ale nakonec se podvolil.

Dokonce si vzal novou košili, co jsem mu darovala k narozeninám. Moc mu to slušelo. Večeře se protáhla, a já se neodhodlala mu říct, že se s ním chci rozejít. Bylo mi ho prostě líto, tolik se snažil.

Zavinila jsem nehodu

Kolem půlnoci už se mi začínaly zavírat oči a tak jsem zavelela k odchodu. Jemu se nechtělo, venku zrovna hrozně pršelo a foukal vítr.

„Lucinko, pojď, dáme si ještě nějaký zákusek a počkáme, až přejde ten liják,“ domlouval mi Šimon, ale já byla prostě chytřejší. Vysmála jsem se mu! „Prosím tě, to bychom mohli čekat do rána.

Snad máme stěrače, ne?“ Kolikrát jsem si tuhle větu v duchu přehrávala! Co bych za to dala, kdybych ji mohla vzít zpět! No, tak jsme nasedli a vyrazili. Asi v půli cesty jsem dostala smyk a auto se skutálelo ze svahu. Mně nic nebylo a Šimonovi zdánlivě taky ne.

Vylezli jsme z auta, on se postavil na nohy, potom upadl a už nevstal. V nemocnici mu po pár dnech sdělili krutou diagnózu. Už nebude kvůli zlomenému obratli nikdy chodit!

Musím se o něho starat

Po několika týdnech rehabilitace se mohl Šimon vrátit domů. Je na vozíku, ještě zamlklejší, než před tím. Denně ho vyvážím na vycházky, denně mu pomáhám s hygienou. Nemáme si co říct. Trápí mě výčitky svědomí. Je jasné, že za jeho stav mohu já.

Kvůli mně jsme jeli na tu večeři a já ho neposlechla, když mě varoval před deštěm. Teď se o něho musím starat a nevím, kdy zase budu normálně žít.

Lucie R. (55), Slaný

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.