Domů     Bojím se budoucnosti
Bojím se budoucnosti
2 minuty čtení

To, že moje zapomínání není jen běžná únava mozku, jsem se dozvěděla teprve nedávno. Nevím, jak s tou krutou pravdou mám ale žít dál.

Stojím uprostřed místnosti a nevím, proč jsem se sem vrátila. Ještě před domem na chodníku mi to ale bylo jasné. Bála jsem se, že jsem něco neudělala a šla to domů zkontrolovat. Ale co? Je to hrozný pocit, který bych nepřála ani největšímu nepříteli.

Ta bezmoc, ta beznaděj. V hlavě jako vymetýno a čím víc se soustředíte, tím větší prázdno v hlavě je. Zkontroluji pro jistotu plyn, vodu. A pak mi to dojde – v koupelně jsem nezhasla. Konečně můžu jít do práce.

Zatím tam trefím a ještě jsem schopna udělat, co po mě chtějí. Ale jak dlouho?

Strašlivá diagnóza

Moje potíže začaly asi před rokem. I když šlo o obyčejné zapomínání, kterým trpí v mém věku kde kdo, okamžitě mě to vyděsilo. Co když je to Alzheimer? Vím moc dobře, co to znamená. Měla ho moje babička.

A to peklo, co jsme s ní několik let společně prožívali celá rodina, bylo vážně hrozné. Když se mé výpadky paměti zhoršovaly a provázela je lehká dezorientace, šla jsem raději k lékaři. Pravda byla pro mě zdrcující. Mám Alzheimra!

Lepší je nevědět

Jsem bohužel velmi dobře poučený pacient, na rozdíl od mé babičky. Ta postupně ztrácela pojem o realitě a vlastně jí to později už přestávalo tolik vadit. Já bohužel moc dobře vím, jak to celé nedůstojně končí. A strašně se toho bojím.

Vím, že ve finále je zničená celá rodina mnohem víc, než samotný pacient. Nechci, aby mě moje děti a vnoučata jednou viděli v tom strašném nedůstojném stavu. Jenže není jak to udělat. Dobrovolně sama skoncovat se životem nedokážu a nikdo jiný to za mě neudělá.

Budou mě udržovat zuby nehty při životě dokud ze mne nezbude jen nesvéprávný zoufalý uzlíček. Moc se bojím.

Zuzana N. (59), jižní Morava

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.