Domů     Jak jsem překonala strach z výšky
Jak jsem překonala strach z výšky
3 minuty čtení

Výstup na rozhlednu nebo lanovka, to pro mě byla vždycky smrt. Ten sžírající strach jsem ale nakonec dokázala překonat. Neuvěříte, jak!

Dodnes si pamatuji tu hrůzu, když mě manžel po svatbě nutil jezdit na hory. Copak svézt se po lyžích dolů, to bylo docela fajn. Úskalím pro mě byla ale cesta nahoru lanovkou. Vše bylo o to horší, že on nejraději jezdil na ty nejvyšší alpské štíty.

Seděla jsem na sedačce a kečovitě svírala hůlky. Chvěla jsem se po celém těle a hlavou mi běžely ty nejhorší scénáře. Viděla jsem, jak se s tím vším utrhneme z lana a letíme do propasti pod námi na ostrá skaliska…

Dlouho jsem musela vzdorovat, než jsme lyžování vyměnili za vyjížďky na kole. Jenomže moje fóbie mě pronásledovala dál…

Uvězněna nad řekou

Jednou jsem s manželem vyrazila na tradiční jarní pochod v podhůří Orlických hor. Byla zima, v údolích ještě ležel sníh, ale výšlap byl moc pěkný. Až do té doby, než jsme měli překonat místní říčku, která protékala menším kaňonem.

Někteří ji na mělčině přeskákali po kamenech a ostatní ji jednosuše přešli po uzoučké lávce, která byla v poměrně velké, pro mě naprosto vražedné výšce. Tok překonali snad už všichni členové skupiny, jenom já jsem stále přešlapovala před lávkou…

Manžel mě z druhé strany pobízel… A tak jsem sebrala všechnu odvahu a vykročila. Jenomže uprostřed lávky jsem se rozklepala. Nemohla jsem se posunout už ani o milimetr. I když jsem stála, měla jsem pocit, že padám do studené vody.

Dlouhé minuty jsem strnule koukala na divokou ledovou bystřinu podemnou. Všichni už byli pryč. Myslela jsem, že tam zůstanu na věky. Nakonec pro mě musel manžel přijít a vzít mě do náruče. Dodnes nechápu, jak to na tak titěrné lávce svedl.

Zafungovalo charisma

Tenhle strašný zážitek mě ale donutil s tím něco udělat. Takhle to dál nejde. Musím to překonat, řekla jsem si. Zkusím léčbu šokem. Můj muž naopak holdoval adrenalinovým sportům a výšky byli jeho. Pravidelně chodil s kamarády na tandemové seskoky z letadla.

A tak jsem zatnula zuby a hned následující sezónu jsem s ním na seskok vyrazila. Co vám budu povídat, těch dvacet minut, co jsem čekala na letišti, než jsem přišla na řadu, jsem strávila na záchodě.

Když mě pak šněrovali do těch kšírů, na kterých jsem měla viset, rozklepaly se mi kolena. Je to tady, už nemůžu couvnout, blikla mi hlavou ta krutá skutečnost.

Když si pak pro mě přišel můj instruktor a nastoupila jsem s ním do letadla, najednou ze mě všechno spadlo. Parašutysta, kterého mi přidělili, byl totiž neskutečně charismatický, pohledný, navíc sympaťák a svými fórky mě hned přivedl na jiné myšlenky.

Když jsem nad mraky vyskakovala hlavou dolů z letadla, ani jsem nedutala. Nesmím se přeci před ním shodit, nemůžu dělat scény. Když jsme pak spolu plachtili už s otevřeným padákem nad krajinou, zjistila jsem, že je to vlastně krásné.

A klidně bych si to dala znovu. Od té doby už jsem na tom s mými strachy mnohem líp. Snad mi manžel odpustí, že můj problém pomohl prolomit onen krasavec, kterého jsem si nechala jen jako vzpomínku.

Jana G. (49), Kolín

Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která