Domů     Noc, na kterou nikdy nezapomenu
Noc, na kterou nikdy nezapomenu
4 minuty čtení

Už v pubertě jsem četla zamilované romány a s oblibou sledovala všemožné romantické filmy. Vždy jsem si říkala: „Tohle se v reálném životě prostě stát nemůže.“ Ale opak byl pravdou.

Jako náctiletá jsem na lásku moc štěstí neměla. Zatímco moje kamarádky a spolužačky si našly ideálního přítele a měly dlouhodobé vztahy, já jsem zkrátka na kluka, který by splňoval všechny moje požadavky, ne a ne natrefit.

Párkrát jsem s někým vyrazila na rande, ale nikdy z toho nic víc nevzešlo. Už jsem začínala mít pocit, že jsem snad prokletá. Když mi bylo dvacet pět let, ukončila jsem další ze svých krátkodobých vztahů.

S Radimem jsem chodila necelého půl roku, ale nebylo dne, kdy bychom se kvůli něčemu nepohádali. Už mi lezl na nervy naprosto vším, tak jsem to raději ukončila. Rozhodla jsem se tehdy, že na chlapy kašlu a budu si užívat života podle svého.

Dámské dovolené

Naštěstí mám skvělou mamku i o dva roky mladší ségru Jitku, se kterými mám báječný vztah. Už když mi bylo dvacet a Jitce osmnáct, tak jsme se všechny tři dohodly na tom, že si každé léto uděláme dámskou jízdu.

Pokaždé jsme si vybraly nějaké pěkné místo v České republice a na týden jsme si jely užívat. V létě 2003, to mi bylo šestadvacet, jsme vyrazily na Jižní Moravu. Dny ubíhaly jako voda a ani jsme se nenadály a přišel poslední večer. Jak se ukázalo, pro mě to byl večer s velkým „V“.

Okouzlil mě

Nedaleko našeho penzionu se v jednom podniku konal koncert jedné zdejší kapely. Jitka na něj chtěla za každou cenu jít a tak mě i mamku přemlouvala tak dlouho, až jsme nakonec souhlasily. Oblékly jsme si hezké šaty, nalíčily jsme se a vyrazily.

V podniku byla skvělá atmosféra a také hrozně fajn lidi. Ten večer jsem se seznámila s Matějem, který mě už na první pohled zaujal svou sympatickou tváří, milým úsměvem a krásnýma očima.

Najednou byl pryč

Večer se vyvíjel ve skvělém duchu, ale Matěj byl pořád v okruhu svých přátel. Vypadalo to, že ani nebudeme mít možnost, si pořádně popovídat.

A když jsem si odběhla na toaletu a vrátila jsem se a Matěj nikde, myslela jsem si, že mě opět dostihla ta moje zatracená smůla. Moje nálada spadla k bodu mrazu, a když jsem si všimla, že zmizel i můj šátek, neměla jsem o další tanečky a klábosení zájem.

Mamce a sestře jsem popřála hezký zbytek večera a zamířila jsem do našeho penzionu.

Vrazili jsme do sebe

Šla jsem s hlavou sklopenou a nevšímala si ničeho kolem sebe. Byla jsem smutná a zároveň naštvaná a jediné po čem jsem toužila, bylo být co nejrychleji na pokoji. Zrovna jsem zahýbala za roh a do někoho vrazila.

„Omlouvám se,“ zamumlala jsem a už už jsem chtěla jít dál, když mě dotyčný zastavil. „Leono,“ oslovil mě. Vzhlédla jsem a nemohla uvěřit vlastním očím – přímo přede mnou stál Matěj a široce se na mě usmíval. „Co ty tady?“ zeptala jsem se.

„Právě jsem byl na cestě zpátky,“ odpověděl. „Když jsem si bral bundu, omylem jsem vzal i něčí šálu.“

Noc plná lásky

„Ta je moje!“ vykřikla jsem radostně. „Opravdu?“ zasmál se a obtočil mi ji kolem krku. Když se mě dotkl, málem se mi podlomila kolena. Vzal mě kolem ramen a doprovodil mě do penzionu. Když se se mnou loučil, dlouze mě políbil.

Ani nevím, kde se to ve mně vzalo, ale pozvala jsem ho na pokoj. Jakmile za námi zaklaply dveře, strhali jsme ze sebe oblečení a milovali jsme se. Bylo to překrásné. Když bylo po všem, leželi jsme nazí v posteli a objímali se.

Druhý den jsme s mamkou a se sestrou odjely a Matěje jsem už nikdy neviděla. Na tu noc s ním ale nikdy nezapomenu.

Leona B. (40), Beroun

Související články
3 minuty čtení
Dlouho jsem byla zamilovaná do jednoho slavného zpěváka. Ovšem jen platonicky. I tak jsem ale ostatní kluky přehlížela. Až na jednoho... Muzikanta Víťu Vávru, jsem tehdy zbožňovala. Jeho fotky a plakáty dominovaly mému dívčímu pokojíčku, samozřejmě jsem měla na kazetách všechny jeho písničky a u gramofonu vzorně srovnané jeho desky. Starší sestra prorokovala, že se sotva seznámím s nějakým kluk
3 minuty čtení
Na pionýrský tábor se mi nechtělo, nebyla jsem kolektivní typ. Plánovala jsem útěk, ale dnes jsem moc ráda, že se mi nepodařil. Začalo léto, naši mě poslali na pionýrský tábor. Brečela jsem kvůli tomu. Bylo mi čtrnáct a byla jsem hodně samotářská, rodiče to nerespektovali a stále se mě snažili zapojovat do nejrůznějších kolektivů. Táta se bál, že kdo má rád samotu, spěje do blázince. Byla to
3 minuty čtení
Po maturitě jsme s kamarádkou Lenkou přemýšlely, kde a jak najít lásku. A pak najednou jsme je uviděly. Dva neobyčejné fešáky. Seděly jsme takhle jednou s kamarádkou Lenkou v zahradní restauraci, bylo nám tehdy osmnáct. Měly jsme čerstvě po maturitě a doufaly jsme v nějakou prázdninovou lásku. Jenomže kde ji vzít? Venkovská hospoda čtvrté cenové skupiny byla plná starších, břichatých pánů, řekn
4 minuty čtení
Musela jsem se změnit, abych pochopila, že vzhled je také důležitý, nejen duše. Nechtěla jsem dělat vnukům ostudu, tak jsem na sobě zapracovala. Nebyla jsem sice velká krasavice, ale ošklivá taky ne. Můj muž mi od začátku říkal, že mu na vzhledu nezáleží, že mě miluje takovou, jaká jsem. Přestala jsem o sebe pečovat Dnes zpětně si říkám, že mi ty nesmysly věšel na nos určitě z pohodlnosti
5 minut čtení
Osm let jsme tvořili stabilní pár. Až nečekané srovnání se sestřiným akčním vztahem mě přimělo jednat. Rozhodla jsem se naplánovat rande. Honza je skvělý přítel, kterého by mi kdejaká žena mohla závidět. Je hodně pracovitý a zodpovědný, mám s ním jistotu stabilní domácnosti a vím, že kdykoliv by můj příjem z nějakého důvodu vypadl, on by mě podpořil. Povahou je úplný kliďas, skoro nikdy se nehá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Záhada Rohoncského kodexu: Ukrývá zapomenutý jazyk, tajnou šifru, nebo mistrovský podvrh?
enigmaplus.cz
Záhada Rohoncského kodexu: Ukrývá zapomenutý jazyk, tajnou šifru, nebo mistrovský podvrh?
Na první pohled připomíná obyčejnou starou knihu. Jakmile ji však otevřete, ocitnete se ve světě stovek neznámých znaků, podivných ilustrací a textu, který už téměř dvě století vzdoruje všem pokusům o
Polibky Zacha s neznámou blondýnkou!
nasehvezdy.cz
Polibky Zacha s neznámou blondýnkou!
Z ikonického slušňáka se stává nevypočitatelný rebel? Herec, kterého nyní vídáme v seriálu Případy mimořádné Marty, Roman Zach (53), vždy platil za vzorného manžela své ženy, kostýmní výtvarnice Andre
Postupně jsem ji ztrácela
skutecnepribehy.cz
Postupně jsem ji ztrácela
Když mi bylo dvacet, potkala jsem ženu, která se stala mojí druhou rodinou. Nikdy by mě nenapadlo, jak se může pevné přátelství rozplynout. Jmenovala se Jana a poznaly jsme se v práci. Na první pohled jsme byly úplně jiné. Já jsem byla opatrná, všechno jsem si plánovala a dlouho přemýšlela, než jsem něco udělala. Jana byla spontánní, smála
Typická polévka avgolemono
tisicereceptu.cz
Typická polévka avgolemono
Tato polévka (někdy také omáčka) se připravuje zejména o svátcích. Suroviny 1 kuře 1 cibule 4 stroužky česneku 2 řapíkaté celery 4 snítky tymiánu 3 vejce 3 citrony 200 g těstovinové rýže
Jak poznat čistou vodu ke koupání? Strčte hlavu pod hladinu!
epochaplus.cz
Jak poznat čistou vodu ke koupání? Strčte hlavu pod hladinu!
Léto je časem koupání v přírodě. Jak však poznat, že je voda v řece, rybníku, jezeře čistá? Jistě, máte možnost využít informace hygieniků či podrobit křížovému výslechu provozovatele přírodního koupaliště. Existuje ale ještě jiná alternativa. Jaká? Podívat se pod hladinu a zjistit, kdo si onu konkrétní vodní lokalitu oblíbil už dávno před vámi. Říká se jim bioindikátory
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
8 důvodů, proč letos v létě vyrazit do Madonna di Campiglio
epochanacestach.cz
8 důvodů, proč letos v létě vyrazit do Madonna di Campiglio
Dolomity umí být dramatické, ale málokde je jejich krása tak snadno dostupná jako v oblasti Madonna di Campiglio. Stačí pár minut v lanovce a ocitnete se mezi skalními věžemi, horskými jezery a nekonečnými výhledy. Přinášíme tipy na osm zážitků, kvůli kterým stojí za to naplánovat si letní dovolenou právě sem. Madonna di Campiglio uhrane každé
Když nohy  protestují
nejsemsama.cz
Když nohy protestují
Večer sotva obujete pantofle, kotníky mizí a nohy jsou těžké jako olovo? Otoky trápí miliony žen. Zjistěte, co je právě u vás způsobuje a jak jim účinně předcházet. Vaše nožky budou zase štíhlé. Boty po celém dni najednou tlačí, ponožky se nemilosrdně zakusují nad kotníky a nohy vypadají, jako by zadržovaly vodu na horší časy. Oteklé nohy nejsou jen
Tasmánský čert: Ďábel bez ďábelské povahy
21stoleti.cz
Tasmánský čert: Ďábel bez ďábelské povahy
K nejzuřivějším a nejagresivnějším zvířatům jsou obecně řazeni ďáblové medvědovití neboli tasmánští čerti – ostatně taková představa vyplývá i z jejich názvu. Tito největší draví vačnatci, vyskytující
Vražedný dům v Chicagu: Nejděsivější místo USA?
epochalnisvet.cz
Vražedný dům v Chicagu: Nejděsivější místo USA?
Na rohu ulic West 63rd Street a South Wallace Avenue v Chicagu stojí nenápadná pošta. Nemá žádný speciální nápis ani pamětní desku. A přesto prý místní zaměstnanci neradi chodí do sklepa. Právě tady totiž sídlil sériový vrah H. H. Holmes a také nejpropracovanější past na lidi v dějinách americké kriminalistiky. Herman Webster Mudgett (1861–1896) přijíždí
Propadněte i vy vrstvení vůní s pánským a dámským parfémem The Sunny
iluxus.cz
Propadněte i vy vrstvení vůní s pánským a dámským parfémem The Sunny
Už jste zkoušeli vrstvení vůní? Je to taková neviditelná kreativní hra, kdy spojením dvou zdánlivě odlišných vůní vytvoříte vlastní, naprosto unikátní podpis. Ideální pro vrstvení vůní jsou nové parfé
Dědictví Babenberků: Klíčovou listinu si každý vykládal po svém
historyplus.cz
Dědictví Babenberků: Klíčovou listinu si každý vykládal po svém
Vrhá se do největší bitevní vřavy. Náhle se ocitá sám uprostřed nepřátel. Nikdo z jeho věrných si toho ani nepovšiml. Rakouský vévoda Fridrich II. padne 15. června 1246 při střetu s Uhry na Litavě. „Tvrdý muž, statečný v boji, v úsudku přísný a krutý, chtivý pokladů, šířil takovou hrůzu mezi svými i v sousedství, že