Domů     Noc, na kterou nikdy nezapomenu
Noc, na kterou nikdy nezapomenu
4 minuty čtení

Už v pubertě jsem četla zamilované romány a s oblibou sledovala všemožné romantické filmy. Vždy jsem si říkala: „Tohle se v reálném životě prostě stát nemůže.“ Ale opak byl pravdou.

Jako náctiletá jsem na lásku moc štěstí neměla. Zatímco moje kamarádky a spolužačky si našly ideálního přítele a měly dlouhodobé vztahy, já jsem zkrátka na kluka, který by splňoval všechny moje požadavky, ne a ne natrefit.

Párkrát jsem s někým vyrazila na rande, ale nikdy z toho nic víc nevzešlo. Už jsem začínala mít pocit, že jsem snad prokletá. Když mi bylo dvacet pět let, ukončila jsem další ze svých krátkodobých vztahů.

S Radimem jsem chodila necelého půl roku, ale nebylo dne, kdy bychom se kvůli něčemu nepohádali. Už mi lezl na nervy naprosto vším, tak jsem to raději ukončila. Rozhodla jsem se tehdy, že na chlapy kašlu a budu si užívat života podle svého.

Dámské dovolené

Naštěstí mám skvělou mamku i o dva roky mladší ségru Jitku, se kterými mám báječný vztah. Už když mi bylo dvacet a Jitce osmnáct, tak jsme se všechny tři dohodly na tom, že si každé léto uděláme dámskou jízdu.

Pokaždé jsme si vybraly nějaké pěkné místo v České republice a na týden jsme si jely užívat. V létě 2003, to mi bylo šestadvacet, jsme vyrazily na Jižní Moravu. Dny ubíhaly jako voda a ani jsme se nenadály a přišel poslední večer. Jak se ukázalo, pro mě to byl večer s velkým „V“.

Okouzlil mě

Nedaleko našeho penzionu se v jednom podniku konal koncert jedné zdejší kapely. Jitka na něj chtěla za každou cenu jít a tak mě i mamku přemlouvala tak dlouho, až jsme nakonec souhlasily. Oblékly jsme si hezké šaty, nalíčily jsme se a vyrazily.

V podniku byla skvělá atmosféra a také hrozně fajn lidi. Ten večer jsem se seznámila s Matějem, který mě už na první pohled zaujal svou sympatickou tváří, milým úsměvem a krásnýma očima.

Najednou byl pryč

Večer se vyvíjel ve skvělém duchu, ale Matěj byl pořád v okruhu svých přátel. Vypadalo to, že ani nebudeme mít možnost, si pořádně popovídat.

A když jsem si odběhla na toaletu a vrátila jsem se a Matěj nikde, myslela jsem si, že mě opět dostihla ta moje zatracená smůla. Moje nálada spadla k bodu mrazu, a když jsem si všimla, že zmizel i můj šátek, neměla jsem o další tanečky a klábosení zájem.

Mamce a sestře jsem popřála hezký zbytek večera a zamířila jsem do našeho penzionu.

Vrazili jsme do sebe

Šla jsem s hlavou sklopenou a nevšímala si ničeho kolem sebe. Byla jsem smutná a zároveň naštvaná a jediné po čem jsem toužila, bylo být co nejrychleji na pokoji. Zrovna jsem zahýbala za roh a do někoho vrazila.

„Omlouvám se,“ zamumlala jsem a už už jsem chtěla jít dál, když mě dotyčný zastavil. „Leono,“ oslovil mě. Vzhlédla jsem a nemohla uvěřit vlastním očím – přímo přede mnou stál Matěj a široce se na mě usmíval. „Co ty tady?“ zeptala jsem se.

„Právě jsem byl na cestě zpátky,“ odpověděl. „Když jsem si bral bundu, omylem jsem vzal i něčí šálu.“

Noc plná lásky

„Ta je moje!“ vykřikla jsem radostně. „Opravdu?“ zasmál se a obtočil mi ji kolem krku. Když se mě dotkl, málem se mi podlomila kolena. Vzal mě kolem ramen a doprovodil mě do penzionu. Když se se mnou loučil, dlouze mě políbil.

Ani nevím, kde se to ve mně vzalo, ale pozvala jsem ho na pokoj. Jakmile za námi zaklaply dveře, strhali jsme ze sebe oblečení a milovali jsme se. Bylo to překrásné. Když bylo po všem, leželi jsme nazí v posteli a objímali se.

Druhý den jsme s mamkou a se sestrou odjely a Matěje jsem už nikdy neviděla. Na tu noc s ním ale nikdy nezapomenu.

Leona B. (40), Beroun

Související články
4 minuty čtení
Neměla jsem ráda hromadné firemní akce. Jenže jeden výlet do lesa spojený s houbařením úplně všechno změnil. Nikdy jsem neměla ráda firemní teambuildingy. Vždycky mi připadaly umělé a plné falešných úsměvů. Les, který měl být naším cílem, se však zdál být ideálním místem k útěku od kancelářské rutiny. A když jsme navíc měli v plánu jít na houby, byla jsem ochotná vydržet to. Můj kolega Michal v
3 minuty čtení
Bylo mi teprve šestnáct. Do tanečních jsem se zoufale netěšila. Pak jsem tam ale poznala toho milého kluka. Jmenoval se Ota. Vdát se za první lásku je trochu risk, protože se říká, že první lásky nemohou dlouho vydržet a že se na ně jen s úsměvem vzpomíná. Ale existují výjimky, které potvrzují pravidlo, a my s manželem jsme naštěstí jedna z nich. Seznámili jsme se v tanečních, kam se mi nechtěl
3 minuty čtení
Táhlo mi už na třicátý rok, na svatbu jsem měla nejvyšší čas. Ale beru si toho správného muže? Najednou jsem si tím nebyla jistá... Přemýšlela jsem o svatbě a hrabala jsem listí. Myslela jsem na Edu a na Láďu. Edu jsem si měla brát, ale s hrůzou jsem si uvědomovala, že je mi sympatický i Láďa. Na zahradě se objevila babička s koláči a hrnkem čaje. Místo poděkování jsem vyhrkla: „Babi, jak po
5 minut čtení
Poznali jsme se čistou náhodou, jako by naše cesty svedl sám osud. Ten se však o několik měsíců později také postavil proti nám. Byla jsem tak moc šťastná. Myslela jsem si, že jsem našla toho pravého. Nebyla jsem už žádná dvacítka, takže jsem v takovou lásku už ani nedoufala. Ale osud mi byl nakloněn. Jedno letní seznámení na vodě přerostlo v krásný vztah, který vypadal jako z pohádky. Jenže id
3 minuty čtení
Seznámili jsme se, když policajt zastavil tátovo auto a zjistilo se, že řidičovy doklady nejsou tak docela v pořádku. Policista, který nás stavěl, byl mladý a hezký, mohla jsem na něm oči nechat. Na druhou stranu jsem tušila, že to zas tak příjemné setkání nebude, protože táta, který seděl za volantem, byl odjakživa roztržitý zmatkář. Viděla jsem mu na obličeji, že se blíží katastrofa. „Váš tec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ničil fanatický kazatel Savonarola krásu?
epochalnisvet.cz
Ničil fanatický kazatel Savonarola krásu?
V klášteře San Marco ve Florencii se mačká dav věřících. Fascinovaně přitom hledí na pohublého kněze na kazatelně. „Čiňte pokání za své hříchy, za hanebný a příliš světský způsob života,“ hřímá Savonarola. Stroze zařízenou místností se rozléhají slova modlitby. Dominikánský kněz Girolamo Savonarola (1452–1498) klečí na zemi, ruce má sepnuté a oči obrácené v sloup.
Slavné křižácké hrady: Padla největší pevnost kvůli zfalšovanému dopisu?
historyplus.cz
Slavné křižácké hrady: Padla největší pevnost kvůli zfalšovanému dopisu?
„A teď jim řekni, ať otevřou brány, jinak se setkáš s Alláhem,“ naléhá sultán Saladin na zajatce. Purkrabí nejsilnější křižácké pevnosti na Blízkém východě – Kraku des Chevaliers – udělá, jak je mu poručeno. Na rytíře na hradbách skutečně arabsky volá, aby se vzdali, ale francouzsky jim vzápětí nařizuje přesný opak. Sultán mu stejně houby
Co takhle vařit a péct s Lepší.TV?
tisicereceptu.cz
Co takhle vařit a péct s Lepší.TV?
Jídlo je každodenní součástí života, mnozí z nás na něj myslí neustále, rádi chodíme do restaurací, užíváme si rozmanitost surovin, které každý kultura nabízí a využívá v kuchyni. S nadšením sledujeme
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
epochanacestach.cz
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
Toužíte po skutečné vánoční atmosféře? Vydejte se do Německa, kde mají adventní trhy dlouhou tradici a patří k těm nejpůvabnějším v Evropě. Ty nejbližší českým hranicím najdete v Drážďanech – začínají 26. 11. 2025 a potrvají do 24. 12. 2025. A stojí za to je zažít na vlastní kůži. S norimberským Christkindlesmarktem se drážďanské vánoční trhy
Pulsary: Přírodní majáky vesmíru
21stoleti.cz
Pulsary: Přírodní majáky vesmíru
Pulsary, rychle rotující neutronové hvězdy, představují jedny z nejpozoruhodnějších objektů ve vesmíru. Jejich intenzivní paprsky elektromagnetického záření, vycházející z magnetických pólů, vytvářejí
Vánoční koledy: Kde se vzala tradice, která zní dodnes?
epochaplus.cz
Vánoční koledy: Kde se vzala tradice, která zní dodnes?
Adventní hudba patří k nejstarším evropským tradicím: od středověkých chorálů až po současné koledy, které zpívají celé rodiny. Máloco dokáže navodit vánoční náladu tak dokonale jako melodie, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti. Evropské koledy se začínají formovat už ve 13. století, kdy se duchovní zpěvy šíří díky mnichům v klášterech a potulným zpěvákům. Nejde
Proč mi zatajil svého syna?
skutecnepribehy.cz
Proč mi zatajil svého syna?
Nikdy to nepochopím. Měli jsme k sobě důvěru a on mi 25 let neřekl zásadní věc. Zatajil mi potomka, kterého vídal. Potkala jsem ho, když mi bylo padesát. Nikdy jsem nevěřila, že v tomto věku může přijít někdo, kdo mi úplně obrátí život naruby. On byl klidný, moudrý a zároveň plný energie. Byla to láska, která nepřišla přes noc,
Limitovaná edice Royal Salute 25 YO exkluzivně pro Českou republiku
iluxus.cz
Limitovaná edice Royal Salute 25 YO exkluzivně pro Českou republiku
Royal Salute, ultraprémiová skotská whisky úzce spjatá s britskou královskou korunou, představuje to nejlepší z umění skotského blendování. Značka nyní poprvé ve své historii uvolnila sérii 21 privátn
Lační chlapi mají už odteď u Švandové smůlu!
nasehvezdy.cz
Lační chlapi mají už odteď u Švandové smůlu!
Konec všem spekulacím! Herečka ze seriálu Bratři a sestry Jana Švandová (78) má jasno v tom, že některé věci si nyní již rozhodně odepře. Herečka je pověstná tím, že se ráda rozpovídá o svých avant
Krev z nebes: původ a možné vysvětlení jevu
enigmaplus.cz
Krev z nebes: původ a možné vysvětlení jevu
Už od pradávna je krvavý déšť padající z oblaků považován za trest či zlé znamení… Moderní vědci ale tvrdí, že se jedná o naprosto neškodnou záležitost. Jak je tomu doopravdy? [gallery ids="161646
Smutek ze ztráty netrval naštěstí dlouho
nejsemsama.cz
Smutek ze ztráty netrval naštěstí dlouho
Poznala jsem, že na světě jsou dobří lidé. Cestovala jsem tehdy za svou sestrou, která žila na druhém konci republiky. Kufr sbalený už od úterý, lístek v kapse, a v malé staré kabelce se krčily i moje doklady. Občanský průkaz, legitimace na městskou dopravu a dokonce i starý cestovní pas, který už sice neplatil, ale