Domů     Za zázračnými schopnostmi číhala smrt
Za zázračnými schopnostmi číhala smrt
3 minuty čtení

Nikdy si nemůžete být dostatečně jisti tím, že dáte svým dětem do vínku to nejlepší. Léta v jejich těle dřímala na svou příležitost nebezpečná nemoc.

Naše Kristýnka, ale i Karolínka byly takové ty hubené děti, které sice měly velkou chuť k jídlu, ale nikdy nepřibraly. Někdy jsem si říkala, že si lidé určitě myslí, že jim nedám doma najíst.

Tchyně i moje matka mě zpočátku také podezíraly, ale nakonec se přesvědčily samy, když si braly holky na víkendy nebo o prázdninách a snažily se je trochu vykrmit.

Naše holky byly vždy nápadné tím, že měly dlouhé štíhlé prsty a klouby tak ohebné, že se dokázaly protáhnout i mini otvorem ve zdi. Všichni říkali, že z nich budou vynikající houslisté nebo zloději.

Brali jsme to s humorem a byli na tuto schopnost našich holčiček dokonce pyšní, protože jsme netušili, že jde o jeden z příznaků závažného onemocnění srdce. Mysleli jsme si, že je to nějaká úžasná dispozice,jen jsme si říkali, po kom to ty holky podědily?

Přehnala to s cvičením?

Holky dospěly a pomalu začaly myslet na to, že další etapou v jejich životě bude založení vlastní rodiny. Kristýnka oslavila dvacáté třetí narozeniny a se svým partnerem začali vážně uvažovat o manželství a dětech.

Zakládali si na zdravém životním stylu a těšili se z dobré kondice. Na podzim si však dcerka začala stěžovat na nepříjemnou bolest na hrudi, ale zdůvodnila si to tím, že se přetížila ve fitku. Za týden se to ale opakovalo.

Naléhala jsem na ní, aby šla k  lékařce. Objednala se. Druhý den se mi za celý den neozvala, a protože její mobil vyzváněl, tak jsem si myslela, že ho zapomněla doma. Večer mi volal její přítel, abychom hned přijeli, že našel doma Kristýnku bez známek života.

Záchranáři ji už nemohli pomoci, byla mrtvá. Byla jsem v šoku. Podezírala jsem všechny, včetně jejího přítele, že ji z nějakého důvodu otrávil. Přijela policie, aby její podezřelou smrt vyšetřila. Čekala nás těžká noc. Za dva dny volali z nemocnice.

Chtěli, abychom ihned přijeli a abychom to neodkládali, že je to důležité. Po nařízené pitvě nám sdělili příčinu úmrtí. Kristýnka měla genetickou poruchu, která způsobila prasknutí aorty a toto nebezpečí může hrozit i dalším členům rodiny.

Když nám to lékař vysvětloval, s velkým zájmem si přitom prohlížel naši mladší dceru. Najednou se mě zmocnila obrovská úzkost. To, co jsme považovali za přednost, ohebné dlouhé prsty, se ukázalo jako jeden z příznaků nebezpečné dědičné choroby.

Dnes je mladší dcera po operaci srdce a mimo ohrožení života. Kdybychom se to dozvěděli dříve, naše Kristýnka by tu byla s námi.

Ivana (53), Cheb

Související články
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
3 minuty čtení
Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem naivní. Vždycky jsem byla opatrná, ale podvodníci si vždy najdou cestu. Když mi jednoho dopoledne zazvonil telefon, muž na druhém konci se představil jako pracovník banky. Mluvil klidně, slušně a znal moje jméno. Řekl mi, že někdo se právě pokouší dostat k mému účtu a že musíme rychle zabránit převodu peněz. Věděla jsem, že takové podvody existují, ale te
3 minuty čtení
Byl to velký psí dobrák. Od mého vnuka si nechal líbit všechno. Toho večera se ale proměnil v šelmu. Věděl, že svého přítele musí chránit. Příběh se odehrál v jižních Čechách na chalupě známých. Byla jsem tehdy pozvána s vnukem na oslavu narozenin. Kamarádka, která dům zdědila, vlastnila tehdy psa, velikého dobráka Punťu, který nikdy nikomu neublížil. Mého vnoučka dobře znal a nechal si od něho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let