Domů     Kopretina ve vlasech
Kopretina ve vlasech
3 minuty čtení

Promarnit osudovou lásku, to bych nikomu nedoporučovala. Jenomže my dva jsme se brali příliš mladí, a když přišly první problémy, chovali jsme se jako hlupáci.

S Václavem jsme se brali příliš mladí. Sotva jsme odmaturovali, už byla veselka. Byli jsme spolužáci, chodit jsme spolu začali až v posledním ročníku gymnázia. Zamilovali jsme se opravdu bláznivě.

Nikdy předtím ani potom jsem už nic podobného nezažila, bylo to strhující a později zničující. Brali jsme se tajně v červnu, nikdo o tom nevěděl. Takovou romantiku neuvidíte ani v amerických filmech.

Měli jsme prstýnky z trávy, svědky jsme si sehnali dvě minuty před obřadem. Koupila jsem si na to bílé minišaty s krajkovými rukávy a krajkovou sukní, do vlasů jsem si zapletla kopretinu, další mi natrhal Václav na louce pod hradem.

Svatba byla na hradě, svatební noc v hotelu v podhradí. Úchvatný začátek manželství vystřídaly nepříjemnosti. Moje maminka z toho, že se neúčastnila svatby jediné dcery, málem onemocněla, Václavovi rodiče s ním delší dobu nemluvili.

Jedno tělo, jedna duše

Pronajali jsme si maličký byt, ale předchozí kouzlo jako by se pomalu vytrácelo. Nedokázali jsme spolu žít. Václav chtěl být pořád se mnou, jako by ani neměl vlastní život. Tvrdil, že proto jsme se přece vzali: abychom byli jedno tělo, jedna duše.

Když jsme šly s kamarádkami na víno, přidal se k nám, ačkoli jsem ho vyháněla: „Neblázni, překážel bys!“ Hádali jsme se každý den. Rodiče nám nepomáhali, spíš triumfovali: „No vidíte! Neříkali jsme to?

Že tohle nemůže dobře dopadnout?“ Vydrželi jsme to necelý rok, pak se Václav odstěhoval s tím, že už mě nikdy nechce vidět. Příšerně mě zamrazilo, věděla jsem, že tohle byla osudová láska, a že jsme ji promarnili jako hlupáci.

Vyšlo nám to, ale až napodruhé

Když se Václav oženil podruhé, div jsem nepřišla o rozum. Dostala jsem horečky a ztrácela vědomí. Abych se z toho nezbláznila, zakázala jsem si na Václava a jeho ženu myslet. Dokonce jsem se rozhodla také se vdát, natruc.

Už se málem tiskla svatební oznámení, naštěstí moje máma, se kterou si docela rozumíme, uhádla, co se děje, a promluvila mi do duše. Svatba ze vzdoru je to nejhorší, co bych mohla udělat. Uběhlo osm let.

Pak jsem se jednou přišla podívat do čekárny, jestli jsou tam ještě pacienti, pracuji jako zubní laborantka. Seděl tam Václav. Na otázku, co ho bolí, odpověděl, že srdce. V prázdné čekárně jsme si dlouho povídali.

Vysvětlil, že jeho druhá svatba natruc byla – a manželství také podle toho skončilo. Když jsme se brali podruhé, zase na hradě a s prstýnky z trávy, ale za asistence obou rodin, věděli jsme, že tentokrát si budeme naši lásku hýčkat. Což děláme dodnes.

Jarmila P. (51), jižní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud